Skupina galaxií NGC 5353/4 na snímku z Lowell Observatory v Arizoně. Dlouhé světelné stopy na fotografii způsobilo 25 z 60 družic Starlinku. Credit: Victoria Girgis/Lowell Observatory
Skupina galaxií NGC 5353/4 na snímku z Lowell Observatory v Arizoně. Dlouhé světelné stopy na fotografii způsobilo 25 z 60 družic Starlinku. Credit: Victoria Girgis/Lowell Observatory

Na oběžné dráze se pohybuje necelých 2000 družic. Některé z nich můžete pozorovat na nočním nebi po západu Slunce nebo před jeho východem. Pokud vezmeme nejjasnější družice do 5 mag, tak jich nad našimi hlavami přeletí večer za hodinu podle hrubého odhadu asi stovka. Bereme v úvahu celou oblohu, což znamená i méně jasné přelety nad horizontem.

Několik společností chystá na oběžné dráze vybudovat obří konstelace, které se budou skládat ze stovek až tisíců satelitů. Oběžná dráha i noční nebe se změní. Je to podobné, jako kdybychom srovnali provoz na českých komunikacích po konci druhé světové války s dnešní situací.

Největší kontroverze budí konstelace Starlink, ale to zatím jen proto, že její stavba už začala a máme první praktickou zkušenost. Řetízek 60 satelitů se stal vděčným cílem, ale co až jich bude na orbitě 12 tisíc?

Existují dva nesmiřitelní tábory. Amatérští astronomové mluví o konci noční oblohy tak, jak ji známe. Fanatičtí příznivci Muska, občas se vydávající dokonce za novináře, je zase posílají zpět na stromy a do jeskyní a argumentují tím, že to nebude tak horké a že vše vyřeší algoritmy (o kterých jen četli).

Amatérskou astronomii lidstvo nepotřebuje. Je to jen koníček, který nemá žádný praktický význam (dokonce i popularizační přínos je zanedbatelný). Na druhou stranu je vesmírný prostor všech a měly by zaznít všechny argumenty – podobně, jako když se při velké stavbě posuzuje vliv na životní prostředí a právo vyjádřit se mají všechny ovlivněné či zainteresované strany. Problém je, že kosmický prostor nikdo, až na pár zastaralých mezinárodních smluv, nereguluje.

Mezinárodní astronomická unie varuje

Ale co profesionální astronomie? Obav už několik zaznělo. Mezinárodní astronomická unie k tomu vydala vlastní stanovisko a vyjadřuje značné obavy. IAU zmiňuje nejen vědecký výzkum, ale také vliv na živočichy.

Podle IAU jsou sice přelety většiny družic slabé, ale pro některé astronomické projekty mohou představovat velký problém. V diskusi zaznívají argumenty, že vědci pozorují obvykle jen velmi malý výsek oblohy, takže přelet většího počtu družic v dané části oblohy je spíše nepravděpodobný. To je sice pravda, ale nesmíme zapomínat na přehlídky oblohy, které naopak sledují velkou část oblohy současně.

Velké přehlídky oblohy zmiňuje také IAU, ale současně upozorňuje na ještě jednu formu rušení – rádiovou. „Nedávné pokroky v radioastronomii, jako například vytvoření prvního obrazu černé díry nebo pochopení více o vytváření planetárních systémů, bylo možné pouze prostřednictvím společného úsilí o ochranu rádiového nebe před rušením,“ píše IAU.

IAU vyzývá ke spolupráci všech, kteří se věnuji vývoji a přípravě družicových konstelací s cílem co nejvíce minimalizovat nepříznivé vlivy. Také upozorňuje, že se jedná o oblast, která dnes není nikterak regulována. „Vyzýváme také příslušné agentury, aby co nejdříve vytvořily regulační rámec pro zmírnění nebo odstranění škodlivých dopadů na vědecký výzkum.“