51 Eridani b na snímku z přístroje SPEHERE. Credit: ESO, Maire et al.
51 Eridani b na snímku z přístroje SPEHERE. Credit: ESO, Maire et al.

Před téměř čtyřmi lety byla objevena exoplaneta u hvězdy 51 Eridani. Bylo to trochu jako zjevení. Po všech těch obřích a od hvězdy stovky AU vzdálených světech, které vidíme přímo, tady byla najedou planeta o hmotnosti 2 Jupiterů, která okolo své hvězdy obíhá zhruba stejně daleko jako Jupiter okolo Slunce.

O objev exoplanety se postaral americký přístroj GPI (Geminiho planetárního zobrazovače). V nové studii vzali vědci snímky z roku 2015 z GPI a zkombinovali je s novými snímky z evropského přístroje SPHERE, který je instalován na dalekohledu VLT v Chile.

Tři roky jsou dlouhá doba, planeta se pohybuje okolo hvězdy v absolutních číslech poměrně rychle, ale stále je to jen část jednoho oběhu.

51 Eridani b na snímku z přístroje SPEHERE a možné oběžné dráhy, které se budou dále upřesňovat. Credit: ESO, Maire et al.
51 Eridani b na snímku z přístroje SPEHERE a možné oběžné dráhy, které se budou dále upřesňovat. Credit: ESO, Maire et al.

Planeta se i tak posunula o 130 tisícin obloukových vteřin (cca 4 AU) a je vidět náznak zakřivení dráhy. Pěkně je to vidět nahoře vpravo, kde je červeně zobrazeno pozorování GPI z roku 2015 a následná pozorování SPHERE do roku 2018.

Vědci potvrdili původní odhad velké poloosy dráhy planety – je 12 AU (se započtením nejistot 10 až 16 AU). Oběžná doba planety je 32 let (23 až 49 let).

Zajímavé je, že se planeta pohybuje patrně po velmi protáhlé dráze (výstřednost 0,45). Je možné, že ji způsobil zatím neobjevený objekt. Další hmotnější planetu by ovšem vědci na snímcích asi viděli. Druhou možností je vliv druhého člena systému. 51 Eridani není sama. Asi 2000 AU od ní obíhá pár červených trpaslíků.

Zdroj: Hint of curvature in the orbital motion of the exoplanet 51 Eridani b using 3 years of VLT/SPHERE monitoring

Reklama