Dnes je to přesně 10 let, co se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. A jen nepatrně kratší dobu čekal na své potvrzení jeho první objev.
Název exoplanety Kepler-1658b moc nenapovídá, že jde o první objev lovce exoplanet, ale tato čísla se udělují tak, jak se dané exoplanety z první mise potvrzují.
Jeho prozatímní označení v katalogu Objektů Keplerova zájmu bylo KOI-4.01. První tři čísla si totiž rozebraly planety, které Kepler sice pozoroval, ale byly známy už před jeho startem.
KOI-4.01 spadl do škatulky falešných poplachů. Vědci při prvních analýzách podcenili velikost hvězdy. Domnívali se, že KOI-04 (Kepler-1658) má velikost asi jako Slunce. Tranzit exoplanety způsoboval pokles o 0,13 %, což by ukazovalo na planetu podobnou Neptunu. Problém je, že v datech bylo pozorováno také sekundární zatmění, které nastává v okamžiku, kdy je planeta za hvězdou a přijdeme tedy o světlo, které odráží. Podobný efekt je běžný u obřích planet nebo u dvojhvězd, ale určitě ne u planety o velikosti Neptunu.
Jenomže mateřská hvězda je ve skutečnosti 3krát větší než naše Slunce. Nejedná se o obyčejnou hvězdu. V tomto případě už dochází ke zvětšování velikosti hvězdy, po kterém bude následovat odhození plynné obálky a fáze bílého trpaslíka. Podobnou cestou se jednoho dne vydá také Slunce.
Počet známých exoplanet u vyvinutých hvězd není příliš velký. Kepler-1658b má oběžnou dobu 3,8 dní, což je je nejkratší oběžná doba u podobných planet. Jedná se o horkého jupitera, který je téměř 6krát hmotnější než náš Jupiter.
Planeta byla po deseti letech potvrzena díky měření radiálních rychlostí a astroseismologii. Vzhledem k tomu, že Kepler pozoroval tranzity této planety téměř 4 roky (2009-2013), měli vědci k dispozici dostatek dat pro přesné určení oběžné doby. Ta se postupně zkracuje až o 0,42 s ročně.
Zdroj: The Curious Case of KOI 4: Confirming Kepler’s First Exoplanet Detection