Na obloze existují dvě místa (jedno na severní a druhé na jižní obloze), která jsme překřtili na sladké zóny. Odborně se jim říká Continuous Viewing Zones (CVZ) a mají na obloze asi 5 stupňů. Tyto části oblohy v okolí nebeských pólů pozoruje TESS nepřetržitě po dobu přibližně 350 dní.
Ještě důležitější však je, že v těchto oblastech bude moci kdykoliv během roku pozorovat připravovaný Kosmický dalekohled Jamese Webba.
Planety, které se nacházejí uvnitř nebo poblíž CVZ, budou vhodnými cíli pro charakterizaci atmosféry. Tranzit exoplanety sice trvá pár hodin, ale pokud chcete prozkoumat její atmosféru, musíte těchto tranzitů pozorovat více a to platí zejména pro menší planety. Pokud je mateřská hvězda pozorovatelná jen část roku, máte situaci hodně zkomplikovanou. To platí mimochodem třeba pro JWST a planetární systém TRAPPIST-1.
TESS objevila horkého jupitera uvnitř jižní CVZ. Planeta TOI-150b má poloměr 1,4 Jupiteru a hmotnost 1,7 Jupiteru. Hmotnost planety se podařilo určit pomoci spektrografu APOGEE-2 [odkaz].
Druhý objev se nachází na severní polokouli a nepřišel od TESS. Novou exoplanetu nedaleko severní CVZ objevil projekt KELT [odkaz] v Arizoně.
KELT-23b má poloměr 1,3 Jupiteru, hmotnost podobnou Jupiteru a obíhá okolo hvězdy velmi podobné Slunci s periodou 2,2 dní.
Dalekohled Jamese Webba by mohl KELT-23b pozorovat po dobu asi 60 % roku.