Při gigantické srážce Země a tělesa o velikosti Marsu vznikl náš Měsíc. Credit: NASA/JPL-Caltech
Při gigantické srážce Země a tělesa o velikosti Marsu vznikl náš Měsíc. Credit: NASA/JPL-Caltech

Planetární systém Kepler-107 je relativně typickým kompaktním systémem. Do vzdálenosti 0,12 AU obíhají čtyři planety. Zajímavé jsou první dvě.

U exoplanet o poloměru menší než 3 Země je to taková pěkná všehochuť. Jsou tam malé verze Neptunu, planety s podobným složením jako Země i planety bohaté na železo. Jaká planeta nakonec vznikne závisí na počátečních podmínkách ale také na další evoluci systému. Některé planety o velikosti Země s krátkou oběžnou dobou mohou být svlečená jádra bývalých mini-neptunů. Atmosféru odfouklo záření mateřské hvězdy.

Kepler-107 b a Kepler-107 c mají podobnou velikost, která je asi 1,6 Země. Planety se nachází jen 2 miliony kilometrů od sebe. Jedna oběhne okolo hvězdy za 3,2 dny, druhá za necelých 5 dní.

Velikost planet je podobná, ale jejich hmotnosti už nemohou být rozdílnější. Jedna má 3,5 a druhá téměř 10 Zemí. To se samozřejmě promítá do hustot – 5 300 versus 12 600 kg/m3. Je zřejmé, že planeta Kepler-107 c má větší podíl železného jádra než její kolegyně.

KOI 1843.03: žhavý železný ragbyový míč může být klíčem k záhadě planety Merkur

Je spíše nepravděpodobné, že za rozdílnými hustotami stojí počáteční podmínky. Pokud by hustější planeta obíhala blíže k hvězdě, byla by právě ona hlavní podezřelou. Záření z blízké hvězdy by mohlo zlikvidovat plášť planety, takže by zůstalo převážně železné jádro. Ale tak tomu není. Hustější je vzdálenější z planet.

Podle vědců je tak pravděpodobným vysvětlením gigantická kolize, při které byla planeta c připravena o velkou část křemičitanového pláště. Jednoduché simulace potvrzují, že srážka dvou těles o hmotnosti 10 Zemí vede k parametrům planety, jaké má Kepler-107c.

Zdroj: A giant impact as the likely origin of different twins in the Kepler-107 exoplanet system