Planety vznikají v disku z prachu a plynu. Termín disk celý útvar poměrně dobře vystihuje. Je totiž velký ale poměrně tenký. V centru disku nastanou podmínky, které vedou k zážehu termonukleárních reakcí a vzniku hvězdy.
Logicky můžeme očekávat, že disk kopíruje rovinu rovníku hvězdy a totéž platí pro rodící se planety. Kvůli interakcím mezi planetou a další hvězdou (nebo planetami navzájem) může dojít k vychýlení její dráhy. Rovina oběžné dráhy planety pak může mít sklon vůči rovině rovníku hvězdy i v řádu desítek stupňů.
Existuje i možnost, kdy je nakloněn už celý protoplanetární disk. Proces tvorby protoplanetárních disků může vést k počátečním odchylkám, kdy se rovina disku liší od roviny rovníku hvězdu.
Pokud máme místo hvězdy dvojhvězdu, mohou nastat jen dvě stabilní situace. První se jmenuje koplanární cirkumbinární disk. Představte si dvě hvězdy, které obíhají okolo sebe a okolo obou se nachází protoplanetární disk – v rovině, ve které okolo sebe obíhají obě hvězdy. Takové případy skutečně existují. Dokonce už známe i planety, které z těchto disků vznikly a dnes obíhají okolo dvou hvězd současně. Několik jich našel především dalekohled Kepler.
Existuje ale také druhý stabilní scénář. Disk může být vůči rovině, ve které obíhají obě hvězdy, skloněný o 90 stupňů. Připomíná pak obří ruské kolo, které se vine okolo obou hvězd. Scénář polárního cirkumbinárního disku předpovídaly studie, ale nedařilo se je najít. Až dosud…
Astronomové objevili mladou dvojhvězdu HD 98000, určili rovinu, ve které se obě hvězdy pohybují okolo společného těžiště a prostřednictvím sítě radioteleskopů ALMA určili sklon protoplanetárního disku.
Vypadá to, že polární disk je podobný klasickému protoplanetárnímu disku. Mohou v něm vznikat planety? Minimálně první fáze zrodu planet by v objeveném disku u HD 98000 nastat mohla. Budeme muset najít více takových disků a případně i planety, které z nich vznikly.
Zdroj: A circumbinary protoplanetary disk in a polar configuration