V roce 1868 objevili Pierre Janssen a Norman Lockyer v atmosféře Slunce do té doby neznámý prvek, který dostal později název hélium. Jak se ukázalo, je to po vodíku druhý nejběžnější prvek ve vesmíru.
Hélium vzniká v nitrech hvězd, ale vyskytuje se také v atmosférách Jupiteru a Saturnu.
V případě exoplanet tomu nebude jinak. Poprvé se hélium podařil detekovat v atmosféře exoplanety teprve v letošním roce (WASP-107b). Na seznam héliových planet nyní přibyly tři nové kousky: WASP-69b, HAT-P-11b a HD 189733b.
Astronomové pozorovali jejich atmosféry prostřednictvím spektrografu Carmenes, který se nachází na 3,5 m dalekohledu na španělské Calar Alto Observatory.
Ve všech třech případech se jedná o nafouknuté planety, které obíhají blízko svých hvězd. HAT-P-11b má velikost 40 % Jupiteru ale hmotnost jen 7 % Jupiteru.
WASP-69b je na tom podobně. Hmotnost má 0,3 Jupiteru, čímž se podobá Saturnu, ale velikostně je podobná Jupiteru. Astronomové dokonce pozorovali héliový chvost, který se táhne za planetou. Hélium bude unikat do kosmického prostoru také z ostatních zmíněných planet. WASP-107 b dokonce takto ztratí za miliardu let 0,1 až 4 % ze své celkové hmotnosti.
Zdroje: Ground-based detection of an extended helium atmosphere in the Saturn-mass exoplanet WASP-69b, Detection of Helium in the Atmosphere of the Exo-Neptune HAT-P-11b