TESS a slavné exoplanety. Kdy je bude pozorovat?

Družice TESS během dvou let pročesá téměř celou oblohu. Do jejího velkého zorného pole se dostane i řada hvězd se slavnými planetami. Termíny pozorování některých z nich uvádíme v následujícím článku.

TESS pozoruje exoplanety tranzitní metodou. Většinu tranzitujících planet objevil Kepler, který absolvoval dvě mise. Vezměme to odzadu. V rámci mise K2 pozoroval Kepler řadu zorných polí v oblasti ekliptiky, což je bohužel většinou oněch 15 % oblohy, na kterou se TESS dívat nebude. Při pozorování druhého sektoru však TESS malým kouskem svého zorného pole zasáhla do zorného pole 19. kampaně Keplera. Oba dalekohledy tak pozorovaly na 170 cílů dokonce současně. Podrobnosti jsme popsali v dřívějším článku.

V případě zorného pole z první mise Keplera (2009-2013) je situace lepší. TESS se na něj podívá hned na začátku druhé cyklu – tedy pozorování severní polokoule.

Sektor číslo 14 bude pozorován od 18. července do 15. srpna 2019 kamerou číslo 3. Část zorného pole Keplera bude TESS pozorovat také v následujícím sektoru číslo 15. Týká se to například slavné a záhadné hvězdy KIC 8462852. TESS ji bude pozorovat až do 11. září.

Na obrázku níže je velmi pěkně vidět rozdíl ve velikosti zorných polích. Kepler pozoroval zorné pole o ploše 115 čtverečních stupňů (na obrázku červené čtverečky). V případě TESS pozoruje jen jedna ze čtyř kamer zorné pole o rozloze 574 čtverečních stupňů (na obrázku černé čtverečky).

Do přehledu jsme tak nedávali exoplanety, které Kepler objevil během své hlavní mise. TESS je bude pozorovat ve 14. a případně i 15. sektoru.

U ostatních tranzitujících exoplanet je situace lepší. TESS bude postupně pozorovat například mnoho exoplanet objevených projektem SuperWASP, což je velmi úspěšný pozemský lovec tranzitujících exoplanet. Jejich přehled neuvádíme, ale pokud by vás zajímala konkrétní hvězda, stačí její název zadat na této stránce. Hned se dozvíte, ve kterém sektoru a jakou kamerou bude TESS hvězdu pozorovat.

V tabulce naopak najdete například systém 55 Cnc, který byl dlouho nejpočetnějším známým planetárním systémem mimo Sluneční soustavu. Jedna z pěti exoplanet tranzituje, jak se později zjistilo.

GJ1214 b je prvním úlovkem projektu MEarth. Má hmotnost asi 6,5 a velikost 2,6 Zemí. Vzhledem k tomu, že oběžná doba planety je 1,6 dní, bude TESS pozorovat větší množství tranzitů této planety, o jejímž složení se vášnivě diskutuje.

HD 209458 je vůbec první planetou, u které byl pozorován v roce 1999 tranzit.

Do přehledu jsme dali i hvězdy, u kterých byly objeveny exoplanety měřením radiálních rychlostí. Netranzitující planety samozřejmě TESS neuvidí, ale je možné, že okolo nich obíhají i další tranzitující planety.

Wolff 1061 je systém se třemi planetami. Nejvzdálenější z planet by mohla mít podmínky k životu.

V přehledu nesmí chybět ani Proxima Centauri. Potvrzena planeta b sice netranzituje, ale objevily se dvě nezávislá pozorování, která velmi opatrně hovoří o možném tranzitu další planety. Bohužel Proxima Centauri je hodně neklidnou hvězdou, takže objevit u ní tranzit planety je dost obtížné.

Chybět nemůže ani nedávný objev planety u Barnardovy hvězdy. Planeta opět netranzituje. Další planety v systému spíše než tranzitní fotometrií objevíme astrometrií.

Luytenova hvězda se nachází přes 12 světelných let. Planeta o hmotnosti 2,9 Země dostává od své hvězdy přibližně stejné množství záření jako Země od Slunce. Planeta se nachází 0,091 AU od hvězdy. Údaje o velikosti asi jen tak nezjistíme, pravděpodobnost tranzitu je jen 1,6 %. Ale co kdyby, že?

V přehledu je také první exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti 51 Peg b.

Sektory TESS