Exoplaneta Beta Pictoris. Credit: ESO/A.-M. Lagrange et al.
Exoplaneta Beta Pictoris. Credit: ESO/A.-M. Lagrange et al.

Beta Pictoris b je patrně nejslavnější přímo pozorovanou exoplanetou. V uplynulých měsících se astronomům ztratila z dohledu. Před pár dny se však zase objevila.

Pozorovat exoplanety přímo (doslova) je nemožné. Jsou nejen menší než hvězdy, ale především nemilosrdně přezářeny jejich světlem. Lepší je situace v infračervené oblasti. Pokud je planeta dostatečně velká a mladá (vyzařuje stále ještě hodně infračerveného záření), můžeme ji pozorovat přímo poté, co odstíníme světlo mateřské hvězdy.

Na snímcích a videu níže to vypadá, že se nám Beta Pictoris b schovala za svou hvězdou. Chyba lávky! Přecházela před ní, což ale koronografy nelze pozorovat. Planeta byla příliš blízko od své hvězdy.

Betu Pictoris b ztratili astronomové z dohledu v listopadu 2016, kdy se nacházela asi 1,6 AU od své hvězdy. Na obloze dělila oba objekty vzdálenost 125 tisícin obloukových vteřin.

Znovu se exoplaneta objevila 17. září 2018 na snímcích z přístroje SPHERE, který je součástí výzbroje dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile.

Planetu a hvězdu nyní odděluje 139 tisícin obloukových vteřin. Jen pět dní po pozorování vyšla studie pod vedením A. Lagrange.

Exoplanetu zachytily sice koronografy poprvé v roce 2003, ale vědci ji pozorují trvale až od roku 2009, takže asi polovinu její oběžné doby.

Podle nových pozorování se planeta pohybuje okolo hvězdy po téměř kruhové dráze s velkou poloosou 9,0 ± 0,5 AU.

Nedávno vyšla jiná studie. Vědcům se pomoci astrometrie podařilo zjistili hmotnost planety (11 ± 2 Jupiteru) a upřesnit oběžnou dobu na 22 až 24 let.

Exoplaneta Beta Pictoris b na snímcích z přístroje SPHERE. Credit: ESO, A. Lagrange et al., 2018
Exoplaneta Beta Pictoris b na snímcích z přístroje SPHERE. Credit: ESO, A. Lagrange et al., 2018

Událost z roku 1981

V listopadu 1981 došlo k poklesu jasnosti Bety Pictoris a objevila se hypotéza, že pokles jasnosti mohl způsobit tranzit Bety Pictoris b.

Planeta by musela mít oběžnou dobu přes 30 let a obíhat po trochu výstřední dráze s velkou poloosou 13 AU. Obě zmíněné studie a nezávislé určení velké poloosy a oběžné doby tuto možnost vylučují.

Těsně vedle

Už jsme zmínili, že planeta nyní přecházela před svou hvězdou, takže byla od listopadu 2016 do září 2018 úhlově příliš blízko od hvězdy a nebylo možné ji pozorovat.

V nové studii vědci upřesnili také inklinaci, nebo-li úhel mezi rovinou oběžné dráhy a námi. Inklinace je 89,3 stupňů, což je o pomyslný planetární chlup nad rovinou směřující k nám. Beta Pictoris b tak bohužel netranzituje.

Před hvězdou ovšem tranzitovala její Hillova sféra, což je oblast, ve které by se musely pohybovat případné měsíce či prstence planety. Z tohoto důvodu byla jasnost hvězdy pod drobnohledem a to i jedním CubeSatem, o němž jsme před časem také psali.