Okolo hvězdy velmi podobné Slunci obíhají tři exoplanety. Z cukrové vaty, jak je uvedeno v nadpisu, samozřejmě nejsou. Jedná se o velmi pěknou nadsázku. Použila ji autorka chystané studie Jessica Roberts, která o systému Kepler-51 mluvila na nedávném kongresu v Cambridge.
Nejedná se o nový objev. Dvě z planet byly objeveny už v roce 2012, třetí v roce 2014.
Uvidíme, co přinese chystaná studie. Podle dřívějších dat mají planety hmotnost 2, 4 a 7,6 Země, což by je řadilo mezi super-země. Jejich velikost je ale od 0,63 po 0,86 Jupiteru!
Cukrovou vatu mám velmi rád, ale jakou má hustotu opravdu netuším. Nenajdete to zřejmě ani v Matematických, fyzikálních a chemických tabulkách. Cukrová vata má poměrně velký objem, ale velmi nízkou hmotnost. Exoplanety u Kepler-51 jsou na tom podobně. Jedná se o planety s nejnižší známou hustotou. Podle Robertsové jsou:
- Kepler-51b: (56,7 ± 20) kg/m3
- Kepler-51c: (32 +62/-17) kg/m3
- Kepler-51d: (38 ± 5,1) kg/m3
Na nafouknuté horké jupitery jsme poměrně zvyklí. Jenomže tohle horcí jupiteři nejsou. Nejbližší exoplaneta obíhá ve vzdálenosti 0,25 AU s periodou 45 dní. Další planeta má oběžnou dobu 85 dní a poslední se nachází 0,5 AU od hvězdy a oběhne ji za 130 dní.
Mateřská hvězda má prakticky stejnou hmotnost a velikost jako Slunce, ale je výrazně mladší – má asi jen 500 milionů let. Exoplanety nejspíše vznikly dál od hvězdy (více než 1 AU) a poté migrovaly. Atmosféra podobných planet má tendenci postupně trochu zchladnout a smrsknout se. V případě Kepler-51 možná pozorujeme planety ještě před tímto procesem.