Exoměsíc v představě malíře. Foto: Pixabay (CC0)
Exoměsíc v představě malíře. Foto: Pixabay (CC0)

Hledání exoměsíců je velmi fascinující obor a to přesto, že jsme zatím zřejmě žádný nenašli (možná jeden). Bohužel je to trochu složitý obor, ve kterém různé mediální zkratky mohou napáchat velké škody.

Nedávno se objevily informace o možném objevu prvního exoměsíce. Objevitelé ale zdůrazňovali, že je potřeba k objevu přistupovat velmi, velmi, velmi opatrně. Už je proto, že Kepler-1625 b I má být podobný spíše Neptunu.

Jako kopanec do jistých částí těla nyní působí nejnovější studie. Samotný odborný článek je naprosto v pořádku, ale na některých zahraničních webech se jeho interpretace zcela vymkla kontrole. Můžete se dočíst o objevu exoplanet, okolo kterých mohou obíhat exoměsíce, ale někde dokonce přímo o objevu obyvatelných exoměsíců.

Je to celé nesmysl. Michelle Hill a její kolegové jen vzali data z dalekohledu Kepler a zaměřili se na obří planety v obyvatelné oblasti.

Takové planety ze své podstaty nebudou hostit život, ale ten by se mohl teoreticky nacházet na povrchu některého z případných měsíců. Nevíme ale nic o tom, zda některá z těchto planet má exoměsíc!

Vědci vybrali pár desítek kandidátů o velikosti nad 3 Země a podívali se na míru výskytu podobných planet.

Podle nich se v optimistické obyvatelné oblasti nachází podobné planety (3 až 25 Zemí) u:

  • (6,5 ± 1,9) % hvězd typu Slunce
  • (11,5 ± 3,1) % oranžových trpaslíků
  • (6 ± 6) % červených trpaslíků

Pokud by měly podobné planety jeden větší měsíc, pak by počet těchto potenciálně obyvatelných exoměsíců byl menší, než je očekávaný počet exoplanet o velikosti Země v obyvatelné oblasti.

Pokud by průměrný počet větší měsíců byl větší než jeden, pak by jich mohlo být podobně nebo i více než potenciálně obyvatelných planet o velikosti Země.

Autoři poté odhadli hmotnost jednotlivých exoplanet a vypočítali Hillovu sféru (není pojmenována po autorce studie), ve které se každý měsíc musí pohybovat – mimo Hillovu sféru by uletěl do kosmického prostoru. Na základě toho pak spočítali i možnou úhlovou vzdálenost měsíce od planety pro případ budoucích přímých pozorování.

Existuje řada možných postupů, jak objevit exoměsíc. Některé jsou založeny na tranzitní metodě – pozorováni tranzitu planety a měsíce, změny v časech tranzitů, změny v délce tranzitů.

Jedna z nových studií se také věnovala možnosti měření radiálních rychlostí – nikoliv hvězdy ale přímo pozorované planety! To je samozřejmě zatím hudba vzdálené budoucnosti.

Zdroj: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone