Kepler-452b v představách malíře, Credit: NASA/JPL-Caltech/T. Pyle

Astronomové zpochybnili existenci slavné a do jisté míry průlomové exoplanety Kepler-452b, jejíž objev byl prezentován před necelými třemi lety.

Při výzkumu exoplanet se pohybujeme na hranici možného. Klacků, které vesmír hází lovcům exoplanet pod nohy, je spousta. Většinu exoplanet nevidíme. Jsou to jen body v grafu.


Existují případy, kdy byla existence planety zpochybněna. A mnohdy šlo o hodně významné objevy – potenciálně obyvatelnou planetu Gliese 581 g nebo planetu u Alfa Centauri B.

Obvykle je zpochybněn objev exoplanety měřením radiálních rychlostí. Tentokrát ale jde o tranzitující exoplanetu.

Kepler-452 b

Před necelými třemi lety představila NASA objev exoplanety Kepler-425b. Tehdy okolo toho byl slušný humbuk, protože se jedná o potenciálně obyvatelný svět, který obíhá okolo hvězdy velmi podobné Slunci. Po všech těch objevech u červených trpaslíků byla Kepler-452b příjemnou změnou. Ale jen částečně. Její poloměr byl odhadován na 1,6 Země, což je tak nějak na hraně mezi terestrickými planetami (či spíše super-zeměmi) a mini-neptuny.

Kepler-452b dostává od své hvězdy trochu více záření než Země od Slunce. Okolo své hvězdy oběhne jednou za 385 dní. Kepler tak během své primární mise pozoroval jen pár tranzitů.

Exoplaneta neexistuje?

Kepler chrlil a chrlí velké množství dat. V ideálním případě by bylo vhodné existenci planet potvrdit nezávislou metodou – měřením radiálních rychlostí. To ale není možné časově a někdy ani prakticky. Mnoho objevů Keplera je u slabých hvězd a navíc jsou mimo detekční schopnosti současných přístrojů. Kepler-452b je jednou z takovýchto planet.

Vědci proto používají postupy pro hromadné ověření exoplanet – tzv. statistickou validaci. Při statistické validaci si velmi zjednodušeně řečeno dáte na stůl všechny možné i méně možné příčiny poklesu jasnosti hvězdy a následně provedete analýzu, na jejímž konci řeknete, že příčinou je tranzit planety a ostatní možné příčiny jsou velmi nepravděpodobné.

V nové studii ji ovšem autoři zpochybňují a to nejen pro Kepler-452b, ale potenciálně také pro jiné planety.

Podle závěrů studie není pravdou, že Kepler-452b existuje na 99,76 %, jak se uvádělo před třemi lety, ale v nejlepším případě na 92 %, ale spíše jen 16 %. Místo planety by se mohlo jednat o instrumentální artefakt. Autoři doporučují Kepler-452b považovat jen za kandidáta a ne za potvrzenou planetu.

Neschopnost potvrdit některé kandidáty jako planety statistickými technikami by ale podle autorů nemělo být považováno za selhání Keplera a jeho mise. A dokonce ani ne za selhání těchto postupů.

Musíme si uvědomit, že Kepler měl odpovědět na otázku, jak moc jsou planety běžné, jaké typy planet jsou časté apod. Potvrzení existence konkrétních planet je spíše až sekundární cíl. Konkrétní exoplanety bude hledat nyní TESS.

Zdroj: Kepler’s Earth-like Planets Should Not Be Confirmed Without Independent Detection: The Case of Kepler-452b