Všechny dosud objevené exoplanety se nacházejí v naší Galaxii. Většina je paradoxně dál, než bychom si přáli – stovky světelných let. Může za to Kepler a výběr zorného pole pro primární misi, ale postupně se daří hledat planety také u nejbližších hvězd.
Nejčastější používané metody jsou citlivé na planety u hvězd do vzdálenosti stovek světelných let, protože kvůli poměru signál/šum je nutné, aby byla hvězda jasná.
Metoda gravitačních mikročoček naopak přináší objevy exoplanet vzdálené tisíce světelných let. Teoreticky je možné dokonce objevit planety v jiných galaxiích. Vědci z University of Oklahoma možná tento předpoklad přetavili do prvních objevů.
Do jedné přímky se nám dostanou dva objekty. Bližší objekt svou gravitací v souladu s teorií relativity zesílí světlo vzdáleného objektu. V případě mikročoček uvnitř naší Galaxie jsou to dvě hvězdy (a ta bližší s exoplanetou) nebo hvězda a bludná planeta.
U nového objevu ale hrály hlavní role trochu větší objekty. Vědci využili data z kosmického dalekohledu Chandra. Čočkovaným objektem tentokrát nebyla vzdálená hvězda ale kvasar s označením RXJ1131-1231, který se nachází 6 miliard světelných let od nás v souhvězdí Poháru.
Kvasary jsou objekty, které jsou na první pohled podobné hvězdám (bodové zdroje), ale jsou velmi vzdálené a vyzařuji častokrát více záření než celé galaxie.
V srdci kvasaru RXJ1131-1231 se nachází obří černá díra, díky které se do médií dostal už před čtyřmi lety. Vědcům se tehdy podařilo vůbec poprvé změřit rychlost rotace černé díry, která je v tomto případně rovna polovině rychlosti světla.
Kvasar RXJ1131-1231 vidíme zásluhou čočkující galaxie ve vzdálenosti 3,8 miliard světelných let.
Vědci zkoumali vlastnosti emisí záření poblíž horizontu událostí supermasivní černé díry a dospěli k závěru, že pozorované vlastnosti tohoto záření nejlépe vysvětluje přítomnost bludných planet v čočkující galaxii. Planety mají hmotnost Měsíce až Jupiteru.
Podle simulací tvoří bludné planety až 0,01 % hmotnosti galaktického hala, což by znamenalo, že na jednu hvězdu hlavní posloupnosti připadá 2000 bludných planet!
Zdroj: Probing Planets in Extragalactic Galaxies Using Quasar Microlensing