Asi není potřeba rozebírat pojem obyvatelná oblast. Pokud se planeta pohybuje uvnitř obyvatelné oblasti, může mít na svém povrchu vodu v kapalném skupenství. Reálně však závisí obyvatelnost na mnoha dalších podmínkách. Na začátku všeho je zářivost hvězdy, vzdálenost planety od hvězdy a také historie celého systému, jak ukazuje třeba TRAPPIST-1, kde planety mohly v minulosti přijít o veškerou vodu.
Na obyvatelnost se musíme dívat také v podstatně větším a širším měřítku. Vliv bude mít i samotná Galaxie. Nathan A. Kaib se ve své práci podíval na obyvatelnost planet v rámci Galaxie. Můžeme život očekávat jen v tenkém páse, jako je tomu v případě obyvatelné oblasti hvězd nebo je život možný ve většině Galaxie?
Pokud chcete uplácat planetu, potřebujete kovy – prvky těžší než hélium. Vzhledem k tomu, že hvězda i planety vznikají ze stejného mračna, můžeme ze spektra hvězdy zjistit, jaké podmínky v mračnu panovaly. Podílu kovů v hvězdě se říká metalicita. Obecně se předpokládalo, že čím dál od galaktického centra se nacházíte, tím horší metalicitu naměříte. Ideální suroviny pro výrobu planet tedy najdeme blíže k centru Galaxie.
Galaktická obyvatelná oblast možná vůbec neexistuje
Výzkum exoplanet ale ukazuje, že u menších planet to s metalicitou nebude tak horké a planety objevujeme i u hvězd relativně chudých na kovy. Přesný vztah ale zatím neznáme. Méně hmotných planet je více než těch hmotných, ale také se špatně hledají, což komplikuje možnost udělat skutečně kvalitní závěry a zjistit, jaký je vztah mezi metalicitou a výskytem planet podobných Zemi.
Pokud se už rozhodneme bydlet blíže centru, můžeme narazit na problémy. Je to jako ve městě. Blíže centru najdeme více obchodů, škol, kulturních zařízení, ale také je tam větší hluk a horší vzduch. Předpokládalo se, že blíže k centru budou případné obyvatelné exoplanety častěji vystaveny výbuchům supernov a dalších podobných událostí.
Ukazuje se však, že podobná rizika budou nižší, než se předpokládalo. Množství ultrafialového záření se jen zdvojnásobí (ve srovnání s množstvím UV záření, které dostává Země od Slunce), pokud k výbuchu supernovy dojde ve vzdálenosti 8 parseků.
Vliv dalších hvězd
Většina hvězd se rodí v hvězdokupách. Vzdálenosti mezi hvězdami jsou v počátku menší, což může destabilizovat rodící se planetární systémy. Také toto riziko ale nebude velké. Hvězdokupy se rozpadnou dříve, než by to mohlo začít dělat neplechu.
Galaktických vlivů může být ale více. Průchod blízkých hvězd může třeba do vnitřních částí planetárního systému vrhnout objekty ze vzdálených disků (analogie Oortova mračna). Další problém mohou představovat planety u hvězdy, která je součástí dvojhvězdy. Pokud jsou obě složky (hvězdy) od sebe velmi vzdálené (100 AU a více), může být průchodem ostatních hvězd dráha jedné z hvězd ovlivněna, což pak v planetárním systému nadělá pořádný chaos.
Na začátku tohoto století byl zaveden pojem galaktická obyvatelná oblast, která pracuje s výše popsanými galaktickými vlivy. Kaib však v závěru článku uvádí, že Galaxie bude pro život mnohem příznivější, než jsme si mysleli.
Některé oblasti Galaxie budou pro obyvatelné planety mnohem pohostinnější než jiné, ale je těžké jednoznačně definovat regiony, které jsou příznivé, nebo naopak regiony, ve kterých to bude mít život velmi těžké.
Zdroj: Galactic Effects on Habitability