Metoda gravitačních mikročoček je asi nejlepším způsobem, jak objevit volně se pohybující planety bez hvězd. Tyto planety patrně vznikly z disku u mladé hvězdy, ale poté byly z rodícího se systému vyhozeny ven.
Gravitační mikročočka využívá teorie relativity. Pokud se mezi nás a vzdálenou hvězdu dostane hmotný objekt, zakřiví a zesílí svou gravitací světlo vzdálené hvězdy. Tímto způsobem je možné najít planety u velmi vzdálených hvězd, ale také bludné planety bez hvězd.
Pokud se všechna tělesa nachází přesně v jedné přímce, vytvoří zesílené světlo vzdáleného tělesa krásný prstenec, který dostal jméno podle autora teorie relativity.
V případě, kdy je čočkou hvězda, trvá celá událost několik dní. U čočkující planety je to mnohem kratší dobu – méně než 48 hodin. Proto je obtížné Einsteinovy prstence bludných planet pozorovat.
V srpnu 2016 se to vědcům podařilo. Mikročočkovou událost OGLE-2016-BLG-1540 pozoroval slavný polský projekt OGLE s dalekohledem v Chile a také korejský projekt KMTNet s dalekohledy v Austrálii, Chile, Jižní Africe a Jižní Americe.
Událost trvala jen 7 hodin. Z Einsteinova prstence sice lze určit hmotnost čočkujícího tělesa, ale v tomto případě bychom potřebovali znát také vzdálenost čočky od nás. Údaj neznáme, takže podle autorů má planeta hmotnost srovnatelnou s Neptunem až Saturnem.
Pořádný vítr v objevech exoplanet gravitačnimi mikročočkami způsobí kosmický dalekohled WFIRST, jehož start se očekává v polovině příštího desetiletí. Kromě exoplanet se WFIRST primárně zaměří na výzkum skryté hmoty a energie. Pozemští lovci exoplanet ale nepřijdou zkrátka. Jejich význam ještě vzroste, protože k přesnějšímu určení parametrů čočky se hodí data ze Země i ze vzdálenějšího kosmického dalekohledu.
Související článek
OGLE-2016-BLG-1195Lb: Nejmenší exoplaneta objevená mikročočkou je chladným světem
Zdroj: A Free-Floating Planet Candidate from the OGLE and KMTNET Surveys