Ross 128 b. Credit: ESO/M. Kornmesser
Ross 128 b. Credit: ESO/M. Kornmesser

Spektrograf HARPS našel další potenciálně obyvatelnou planetu. Ross 128 b patří mezi nejbližší exoplanety a především mezi nejbližší exoplanety podobné svými proporcemi Zemi.

Mateřskou hvězdou je červený trpaslík Ross 128, který se nachází asi 11 světelných let od nás směrem v souhvězdí Panny. Spektrograf HARPS získal mezi červnem 2005 a dubnem 2016 celkem 157 spekter. Na jejich základě se podařilo objevit exoplanetu Ross 128 b, která má hmotnost nejméně 1,35 Země a okolo hvězdy oběhne jednou za 9,9 dní.

Podobná Proximě b?

Ross 128 b má podobnou (minimální) hmotnost jako Proxima b a obě obíhají okolo červených trpaslíků. Tím ale podobnost končí. Zatímco Proxima b dostává od své hvězdy asi 65 % záření, co Země od Slunce, tak v případě Ross 128 b to je naopak 135 %.

Diskuse o obyvatelnosti jsou samozřejmě tradičně složité. Nevíme nic o atmosféře planety. Pokud jde o rovnovážnou teplotu, ta závisí nejen na zářivosti hvězdy ale také albedu planety – tedy kolik záření planeta odráží. Pokud by bylo podobné Zemi, byla by teplota asi 270 Kelvinů. Pokud by bylo spíše podobné Venuši, tak by byla teplota okolo 213 Kelvinů. Vezmeme-li v úvahu první scénář, byla by na povrchu teplota někde okolo 40, 50 stupňů Celsia a to bez vlivu atmosféry. Jinými slovy – planeta v lepším případě leží někde poblíž vnitřního okraje obyvatelné oblasti.

Rovnovážná teplota pro různé albeda

  • 10 % (odráží záření): 294 K
  • 36,7 %: 269 K
  • 75 %: 213 K

Na druhou stranu je Ross 128 trochu jinou hvězdou, než jsme zvyklí. Je to hodně klidný červený trpaslík s poměrně pomalou dobou rotace (100+ dní) a rozumným magnetickým polem. Planeta tak nedostává takové spršky ultrafialového záření jako třeba planety u TRAPPIST-1. Atmosféra planety mohla přežít bez úhony a totéž platí o případné vodě na povrchu.

Kepler v akci

Co vám už tisková zpráva ESO neřekne, je, že hvězdu pozoroval kosmický dalekohled Kepler. V rámci hned první kampaně v roce 2014 byla hvězda po 80 dní v hledáčku slavného lovce exoplanet.

Pokud by Ross 128b tranzitovala, pak by ji Kepler patrně našel. Bohužel se tak nestalo. Data z Keplera alespoň pomohla upřesnit dobu rotace hvězdy, která bude okolo 120 dní. Vědcům se velmi přesná fotometrická data hodila, i když během 80 dní Kepler nepokryl jednu celou otočku hvězdy.

Absence tranzitů planety znemožňuje určit velikost planety (takže až budete číst, že je o něco větší než Země, tak to není pravda, nevíme), ale také podrobnější průzkum její atmosféry v dohledné době.

Jeden z nejbližších systémů

Ross 128 je teoreticky 13. nejbližším hvězdným systémem. Ross 128 b pak patří mezi nejbližší exoplanety a to za Proximou b (možná i Alfou Centauri B b), Lalande 21185 b a Epsilon Eridani b (pokud existuje).

Hvězda Ross 128

  • Hmotnost: 0,16 Slunce
  • Poloměr: 0,19 Slunce
  • Zářivost: 0,362 % Slunce
  • Teplota: 3200 K
  • Objev (poprvé katalogizováno): 1926, Frank Elmore Ross

Exoplaneta Ross 128 b

  • Hmotnost: 1,35 Země (nejméně)
  • Oběžná doba: 9,86 dní
  • Velká poloosa: 0,049 AU

Zdroj: ESOA temperate exo-Earth around a quiet M dwarf at 3.4 parsecs

Reklama