V historii objevování exoplanet najdeme případy, kdy byla existence planety zpochybněna. Ať už šlo o Gliese 581g nebo Alfa Centauri Bb. Podobně tomu bylo také u několika planet u pulsarů. Objev těch prvních konec konců oznámil v lednu 1992 Aleksander Wolszczan na sjezdu Americké astronomické společnosti, na kterém byl odvolán objev planet u jiného pulsaru.
PSR B0329+54 je v tomto ohledu jako Pyšná princezna. Planetu u něj našli, nenašli, našli,… a tak to jde už téměř 40 let. Nyní je zpět. Tedy skoro…
Připomeňme, že pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy – pozůstatky po výbuchu supernovy o velikosti jen pár kilometrů. Případná planeta ovlivní polohu pulsaru v prostoru a to se projeví ve zpožďování záblesků.
Pulsar PSR B0329+54 byl objeven v roce 1968. V roce 1979 oznámili dva astronomové (Demianski a Prószynski) objev exoplanety s dobou oběhu 3 let.
V roce 1985 další astronomové signál planety nepotvrdili, ale jiný tým využívající radioteleskop na Jodrell Bank Observatory naopak ano. Později se dokonce podařilo objevit možný signál s periodou 17 let.
V roce 1999 se k pulsaru vrátili astronomové znovu. Další tým využil radioteleskopy v polské Toruni (32 m) a největší anténu na starém kontinentu (Effelsberg, 100 m). Podle závěrů okolo pulsaru žádná planeta neobíhá.
Později vyšla další studie, která sice připustila možnost existence dvou planet, ale preferovala spíše možnost, že jde jen o šum způsobený samotným pulsarem.
E. Starovoit a A. Rodin nyní přichází s novou studií, která pracuje hned s několika soubory dat:
- 1968 až 1985: data z radioteleskopů JPL a to konkrétně z DSS 13 (26 m) a DSS 14 (64 m).
- 1978 až 2012: data z radioteleskopu na ruské observatoři Puščino.
- 1997 až 2001: data z 64 m radioteleskopu Kaljazin.
Podle výsledků se zdá, že okolo PSR B0329+54 neobíhá žádná planeta s periodou 3 let. Na druhou stranu ale byla zřejmě objevena planeta o hmotnosti 2 Zemí s periodou 27,8 let, což je zhruba srovnatelné se Saturnem. Planeta obíhá ve vzdálenosti 10,2 AU.
Pokud planeta existuje, pak jsou dvě možné scénáře jejího původu: planeta mohla vzniknout společně s původní hvězdou a přežít výbuch supernovy. Druhou možností je, že vznikla až po výbuchu supernovy z vyvrženého materiálu.
V prvním případě by měla mít protáhlou eliptickou dráhu, což se u mnoha planet u pulsarů nepotvrdilo, ale v případě PSR B0329+54 ano. Výstřednost dráhy by měla být něco přes 0,2.
Zdroj: On The Existence of Planets Around the Pulsar PSR B0329+54