ESA potvrdila realizaci mise s názvem PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars). Kosmický dalekohled se má do vesmíru vydat v roce 2026.
Pokud velmi přesně pozorujete jasnost hvězdy, můžete zkoumat její oscilace. Astroseismologie umožňuje získat informace o vnitřní struktuře hvězdy. Je to podobné, jako když se pomoci seismických vln zkoumá vnitřní struktura Země.
PLATO se zaměří na průzkum jasných hvězd (o jasnosti pod 11 mag) a částečně i na slabší hvězdy (pod 16 mag).
Z astroseismologie můžete určit například věk hvězdy a její velikost. Když znáte přesně velikost hvězdy, můžete přesněji určit také velikost planety, která před ní tranzituje.
PLATO dokáže objevit planety o velikosti Země u hvězd podobných Slunci tranzitní metodou a současně zjistí o daných hvězdách podrobné informace. Takže už nepůjde jen o světy s vázanou rotací u červených trpaslíků ale o skutečné druhé Země.
PLATO by měl pracovat čtyři roky a pozorovat dvě části oblohy po dobu dvou let. Alternativou je pozorování jedné části oblohy tři roky a rok pozorování dalších částí oblohy.
Družice bude vybavena 34 oddělenými dalekohledy a umístěna do libračního centra L2.
Seznam cílů je potřebný
V dnešní době dokážeme prostřednictvím transmisní spektroskopie zkoumat atmosféry obřích planet. Atmosféry menších planet, na kterých by mohl být život, zatím prozkoumat neumíme a těžké to bude i pro dalekohled Jamese Webba. Na druhou stranu – i kdybychom to hned zítra uměli, nemáme zrovna moc co prozkoumávat.
Možná je to překvapující, ale seznam vhodných cílů je značně krátký. Kepler sice přinesl tisíce objevů, ale jeho cílem (hlavní mise) byly spíše statistické závěry. Většina jeho objevů jsou planety u vzdálenějších hvězd.
Na blízké hvězdy se zaměří například americká TESS, která odstartuje v příštím roce. Můžeme ale očekávat spíše objevy planet podobných Zemi u červených trpaslíků.
Druhou družicí, která se snad příští rok vydá do vesmíru, je evropská CHEOPS. Jejím cílem bude pozorovat tranzity již objevených exoplanet a upřesnit jejich velikost.