KIC 8462852 ve viditelném a infračerveném záření. Credit: IPAC/NASA Ultraviolet: STScI (NASA)
KIC 8462852 ve viditelném a infračerveném záření. Credit: IPAC/NASA Ultraviolet: STScI (NASA)

Záhadná hvězda KIC 8462852, která je někdy také označována jako Boyajianova hvězda nebo Tabbyina hvězda, vzbudila před dvěma lety velký rozruch. Kosmický dalekohled Kepler objevil u hvězdy neobvyklé poklesy jasnosti. Začalo se spekulovat i o mimozemských artefaktech. Nyní po letech dochází k dalšímu poklesu její jasnosti, který pozorují astronomové po celém světě.

21. května 19:16:
Pokles stále pokračuje…

21. května 10:00: Vypadá to, že by v poklesech jasnosti mohla být přece jen perioda. Pokud před hvězdou přechází jednou za 750 dní objekt(y) a tranzit trvá 2,5 dne, musí být velké jako 5 Sluncí!

20. května 19:45: Seznam některých observatoří, které se zapojily a zapojí do pozorování.

20. května 11:00: Aktuální dramatickou situaci odstartoval v pátek 19. května ráno amerického času telefonát. Jasona Wrighta z Pennsylvania State University vzbudili kolegové. 35 cm velký dalekohled na Fairborn Observatory v jižní Arizozně zaznamenal pokles jasnosti KIC 8462852. Pokud se nepletu, mělo by jít o první pokles jasnosti od dubna 2013, kdy je pozoroval v rámci první mise Kepler.

Pokles jasnosti byl přibližně 0,02 mag. Amatérský astronom Bruce Gary potvrdil, že také on zaznamenal mezi 16. a 19. květnem pokles jasnosti. Dalekohledy na observatoři Las Cumbres zaznamenaly také pokles o 2 %. Nyní jsou přenastaveny tak, aby jasnost hvězdy měřily 3x až 4x za hodinu.

V současné době přicházejí pozorování od desítek pozorovatelů. Zapojit by se měly i největší americké dalekohledy. K samotnému kvalitnímu změření jasnosti ale obří dalekohled není potřeba. Stačí i lepší amatérské vybavení a CCD kamera – řádově za větší desítky nebo menší stovky tisíc korun.

20. května 10:45: Hvězda je vidět v souhvězdí Labutě na večerním nebi i u nás. Její jasnost je samozřejmě příliš malá na to, abyste ji mohli pozorovat pouhým okem.

Přibližná pozice KIC 8462852 v souhvězdí Labutě. Zdroj: Stellarium
Přibližná pozice KIC 8462852 v souhvězdí Labutě. Zdroj: Stellarium

KIC 8462852 ve zkratce

Kosmický dalekohled Kepler je určen k tomu, aby hledal poklesy jasnosti hvězd a našel tak tranzitující planety. Chování KIC 8462852 bylo ale mimořádně nestandardní. Jasnost se měnila nepravidelně, poklesy jasnosti měly různou intenzitu a zatímco tranzit exoplanety způsobí pokles jasnosti maximálně o 1-2 %, v případě KIC 8462852 byly zaznamenán i pokles jasnosti o 20 %.

V tabulce vidíte poklesy jasnosti, které zaznamenal Kepler. BJD jsou dny od začátku mise dalekohledu, aby bylo patrné, jak často k poklesům docházelo (mezi druhým a prvním poklesem uplynulo 261-140 = 121 dní atd.). Uvedené poklesy Kepler pozoroval od 21. května 2009 do 18. dubna 2013. V polovině května 2013 pak skončila primární mise poruchou druhého setrvačníku. Kepler sice stále funguje, ale v rámci mise K2 pozoruje jiné části oblohy a nasměrovat ho zpět na KIC 8462852 nelze.

#DIPHloubkaBJD
1(D140)0.5 %140.49
2(D260)0.5 %261.00
3(D360)0.2 %359.11
4(D425)0.2 %426.62
5(D800)16 %792.74
6(D1200)0.4 %1205.96
7(D1500)0.3 %1495.97
8(D1520)21 %1519.60
9(D1540)3 %1540.40
10(D1570)8 %1568.49

Později byl údajně objeven postupný pokles jasnosti v průběhu století a další postupný pokles v průběhu mise Keplera.

Rozhodně není obvyklé, aby hvězda podobného typu takto měnila jasnost. Nejrůznějších hypotéz se vyrojila celá řada – od magnetického pole hvězdy až po roj komet. Kosmický dalekohled Spitzer u hvězdy nenašel nic, co by naznačovalo přítomnost prachu. Hvězdu ale nepozoroval v době poklesů (ty byly v datech z Keplera objeveny až zpětně). V médiích se samozřejmě spekulovalo také o možnosti, že za poklesy stojí artefakty mimozemské civilizace.

Další informace k hvězdě KIC 8462852 najdete ve starších článcích.

Zdroje:

Reklama