Vědci dnes znají na 400 disků trosek okolo hvězd. Epsilon Eridani je ale natolik blízko, že její disky lze zkoumat podrobněji.
Disky trosek jsou v podstatě zbytek z formování planet. Může se jednat o pásy asteroidů, ledových těles i prach.
U Epsilon Eridani se nachází dva disky – analogie našeho hlavního pásu planetek a Kuiperova pásu.
V nové studii se astronomové zaměřují na vnitřní disk. Využívají data z observatoře SOFIA a kosmického dalekohledu Spitzer.
Existují dva modely. První předpokládá, že vnitřní disk je rozdělen na dva pásy. Jeden je přibližně stejně daleko jako ve Sluneční soustavě hlavní pás planetek (mezi Marsem a Jupiterem) a druhý přibližně ve vzdálenosti Uranu.
Druhý model předpokládá, že disk je pouze jeden, je široký a je zásobován materiálem z vnějšího disku.
Údaje z observatoře SOFIA neumožňují rozlišit, zda je vnitřní disk rozdělen na více než jeden pás, ale umožnily týmu vyloučit možnost, že by tepelné emise vnitřního disku byly způsobeny prachovými zrny, která jsou přitahována z vnějšího disku. Pozorování tedy favorizují první model.
První model také předpokládá možnou existenci planety, která by přesunu materiálu zabraňovala.
Připomeňme, že okolo Epsilon Eridani obíhá již dříve objevená exoplaneta Epsilon Eridani b, která by se měla nacházet přibližně 3,4 AU daleko.
SOFIA
Už pár desítek let máme významné astronomické observatoře nejen na Zemi ale také ve vesmíru. SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je něco mezi. Jedná se o upravený Boeing 747, který má v zadní části velké dveře. Za nimi se uvnitř letadla ukrývá 2,5 m dalekohled.
Pozorování z letadla je výhodné nejen proto, že SOFIA může operovat odkudkoliv, ale ve výšce několika kilometrů je už podstatně menší množství vodní páry, která blokuje infračervené záření.
Zdroje: The Inner 25 AU Debris Distribution in the epsilon Eri System, NASA