Jsou to 2/3 toho, co bylo objeveno za téměř 20 let. Svět exoplanet se zítra ráno s trochou nadsázky probudí do zcela jiného světa. Lidé okolo Keplera totiž potvrdili existenci 715 exoplanet, čímž jejich počet zvýšili o zhruba 70%. První planeta mimo Sluneční soustavu byla objevena v roce 1992, respektive 1995. Nové exoplanety obíhají kolem 305 hvězd a v souladu s dřívějšími analýzami kandidátů se povětšinou jedná o planety typu Neptun a super-země. Je však nutné zmínit, že potvrzení kandidátů neproběhlo měřením radiálních rychlostí ani pomoci změn v časech tranzitů ve vícenásobných systémech ale spíše díky pravděpodnosti. Čtyři z nových planet jsou menší než 2,5 poloměrů Země a obíhají v obyvatelné oblasti. K tématu se ještě tento týden vrátíme v podrobnějším článku.
Exoplanety v představách malíře. Credit: NASA

Kepler objevil řadu multiplanetárních systémů, ale nový objev je v něčem unikátní. Planety totiž obíhají okolo jedné hvězdy.

Kosmický dalekohled Kepler v rámci své nové mise K2 objevil pět exoplanet u jedné hvězdy. Co je ovšem důležité, hvězda HIP 41378 je poměrně jasná, což usnadní další pozorování a výzkum nových oběžnic. Pod pojmem jasná si nepředstavujme, že je vidět pouhým okem, její jasnost je asi 9 mag. V porovnání s většinou z mnoha tisíc hvězd, u kterých Kepler objevil exoplanetu, je to ale opravdu jasná stálice.

Hvězda se nachází ve vzdálenosti asi 370 světelných let. Andrew Vanderburg z Harvardu a jeho kolegové objevili okolo hvězdy pět planet… tedy s největší pravděpodobností.

Nejedná se o typický „Keplerův“ multiplanetární systém, který by byl kompaktní – tedy že by pět planet bylo namačkáno blízko sebe. Celé je to trochu zamotanější.

Dvě vnitřní planety mají oběžné doby 15,6 a 31,7 dní a poloměry 2,9 a 2,6 Země. Problém je, že tři vnější planety mají trochu delší oběžné doby a Kepler se musel po 75 dnech pootočit na další zorné pole, takže jejich tranzity už neuvidí.

Vždy je dobré, když pozorujete tři tranzity, ale také z jednoho lze něco vyčíst. Tři další planety by měly mít poloměry 4; 5,5 a 10 Zemí. S jejich oběžnými dobami je to horší, odhadují se na 160, 130 a 324 dní. Je to ale hrubý odhad.

Světelné křivky všech pěti planet. Credit: Andrew Vanderburg et al.
Světelné křivky všech pěti planet. Credit: Andrew Vanderburg et al.

Všech pět planet by mělo být dostupných spektrografy, takže bude možné stanovit jejich hmotnost a také skutečné oběžné doby.

Hodně zajímavá je poslední planeta. Když vezeme v úvahu její velikost (je srovnatelná s Jupiterem), hloubku tranzitu (jasnost hvězdy během jejího tranzitu poklesne o půl procenta) a to, že obíhá okolo poměrně jasné hvězdy, je to ideální cíl pro budoucí pozorování. Myslíme tím, zejména transmisní spektroskopii, kdy se spektrum atmosféry planety získá během jejího tranzitu.

Většina ostatních jupiterů vhodných k transmisní spektroskopii spadá do škatulky horký jupiter. HIP 41378 f má oběžnou dobu kolem jednoho roku.

Zdroj. Five Planets Transiting a Ninth Magnitude Star

Reklama