Zajímavá studie se zamýšlí nad tím, jak velmi jednoduché je schovat Zemi před zvídavým okem mimozemšťanů.
Nedávné a vlastně stále probíhající diskuse o záhadné hvězdě KIC 8462852 motivovaly Davida Kippinga k zajímavému myšlenkovému experimentu. Kippinga možná znáte, je to nepochybně největší expert na hledání exoměsíců pomoci tranzitní metody – vede projekt HEK, který se snaží najít exoměsíce v datech z Keplera.
Nedávno jsme psali o tranzitní metodě naruby. Zatímco Kepler hledá exoplanety, které z našeho pohledu přechází před svou hvězdou, existuje také opačná situace. Ve vesmíru jsou hvězdy, od kterých byste mohli pozorovat tranzit Země.
Podobná úvaha je velmi dobrá. Je totiž velmi pravděpodobné, že vyspělá civilizace vyvinula dalekohled. Pokud se jim to povede, zcela nepochybně je napadne tranzitní metoda jako způsob, jak objevovat planety u cizích hvězd.
Kipping a postgraduální student Alex Teachey se zamysleli, zda bychom se mohli před případnými hledači schovat. Nebo samozřejmě naopak: zda by se mohl někdo schovávat před námi.
Představte si situaci, kdy objevíme exoplanetu, na jejímž povrchu mohou být podmínky k životu. Planeta se nachází v něčem, co bylo v nedávné studii označeno jako ETZ – tedy Zemská tranzitní zóna. Případní obyvatelé této planety mohou jednou ročně pozorovat tranzit Země přes Slunce. Ale my nechceme, aby o nás věděli… kdo ví, jaké mají úmysly, že?
Podle studie se můžeme schovat překvapivě snadno a s využitím současných technologií. Stačí využít 30 megawattový laser. To není moc energie, zvláště když uvážíme, že k tranzitu dochází jednou ročně na nějakých 10 hodin. O maskování by se mohla postarat i družice. Energii lze shromáždit pomoci solárního panelu o ploše 10 metrů čtverečních.
Pokud bychom se chtěli vymazat komplexně v celé šíři spektra, byl by potřeba vyšší výkon- asi 250 MW.
Otázkou je, zda by to celé nebylo zbytečné. Vymazat se totiž můžeme pouze v rámci fotometrie – tedy tranzitů. Pokud nás mimozemšťané hledají jinak – třeba pomoci měření radiálních rychlostí, najdou nás bez ohledu na to, kolik laserů použijeme.
Je zde ale ještě jeden aspekt. Tranzitní metoda nabízí řadu možností pro výzkum exoplanet a to včetně transmisní spektroskopie. V okamžiku tranzitu zanechá atmosféra planety podpis ve spektru hvězdy. To je mnohem nebezpečnější. Nejen, že říkáme do okolního vesmíru, že tady je planeta, ale zároveň poskytujeme informaci o přítomností komponent, které ukazují na přítomnost života. Podle studie by tak stačilo vymazat třeba jen informaci o přítomnosti kyslíku v naši atmosféře. Země by najednou vypadala jako mrtvý svět. K tomu stačí pouhých 160 kW.
Autoři mimochodem diskutují také o opačné variantě – upravovat laserem světelnou křivku tak, abychom dali vědět, že zde jsme. Podobný vzkaz by bylo vhodné realizovat pomoci družice z libračního centra. Ideálně ale možná ne z blízkosti Země ale Merkuru. Proč zrovna Merkuru? Je to planeta nejblíže ke Slunci. K tranzitům Merkuru dochází častěji a také s vyšší pravděpodobností, takže je pro případné pozorovatele snadnější je odhalit.
Jdu si koupit laserové ukazovátko….
Zdroj: A Cloaking Device for Transiting Planets