Kosmický dalekohled Kepler objevil novou potenciálně obyvatelnou exoplanetu s označením Kepler-452 b.
Předešlé alespoň trochu obyvatelné exoplanety obíhají okolo hvězd menších než Slunce. To není případ Kepler-452 b. Ta obíhá okolo hvězdy, která je o 10% hmotnější a o 20% větší ve srovnání se Sluncem. Stáří hvězdy se odhaduje na 6,5 miliardy let.
Máme Zemi 2.0? Ne, nemáme
Samotná planeta Kepler-452 b má velikost 1,6 Země a oběžnou dobu 385 dní. Velikost planety bohužel bez ohledu na mediální výkřiky dává jistou dávku skepse. Ano, Kepler-452 b je první menší exoplanetou v obyvatelné oblasti u hvězdy podobné Slunci – tedy i s „cool“ parametry oběžné dráhy – oběžná doba okolo 1 roku apod. Tučná věta je to nejdůležitější na objevu. Poloměr planety je ale velký.
Obecně se předpokládá, že zhruba v rozmezí 1,7-1,8 poloměrů Země končí oblast planet, které se alespoň částečně podobají Zemi a začíná svět „sub-neptunů“ – tedy světů se silnou vodíkovou atmosférou – viz článek.
Objevitelé přesto trvají na tom, že Kepler-452 b je na 50% kamenným světem. Uvádí to ve studii, která v době psaní článků ještě nebyla zveřejněna. Samozřejmě tohle se v médiích nedozvíte, tam se píše o Zemi 2.0.
Špatnou zprávou je také to, že se nachází 1400 světelných let daleko (v souhvězdí Labutě, zdůrazněme, že jde o objev z první části mise Keplera). Teď samozřejmě nenarážíme na úvahy o případném výletu sondy či lidí, ale na potenciál k budoucímu přímému zobrazení. U něj je důležitá vzdálenost a 1400 světelných let je zkrátka daleko.
Předešlé úlovky
Několik potenciálně obyvatelných exoplanet bylo objeveno už předtím. Jejich hledání ale čelí několika problémům. Měřením radiálních rychlostí se daří nalézt spíše super-země u červených trpaslíků. Kepler je možná úspěšnější, ale protože spektrografy (radiální rychlosti) na menší exoplanety zatím nestačí, nelze objevy tranzitní metodou ověřit. Samozřejmě to není beznadějné, ověření Keplerových úlovků lze provést teoreticky i jinými způsoby. Obvykle ale není možné stanovit hmotnost (což je i případ Kepler-452 b), což znamená, že neznáme ani hustotu a je tedy obtížné říct, zda je alespoň co do složení planeta podobná Zemi.
Nejnadějnějšími případy byly do teď exoplanety Kepler-438 b, která je jen nepatrně větší než Země a dostává o 40% více záření než Země.
Pak je zde úlovek měření radiálních rychlostí – GJ 667 C c má hmotnost 4 Zemí a dostává necelých 90% záření ve srovnání se Sluncem. Z dalších Keplerových objevů uveďme ještě alespoň Kepler-442 b: 1,3x větší než Země a 70% množství záření ve srovnání se Zemí. Kepler-452 b by podle prvotních informací měla dostávat o 10% více záření než Země.
Právě množství záření, případně rovnovážná teplota (bez vlivu atmosféry) jsou tím nejpřesnějším parametrem, který máme.
Podrobnosti o atmosféře, složení či obyvatelnosti planety nemůžeme na základě současných přístrojů zjistit.
Noví kandidáti – včetně obyvatelných
NASA představila 500 nových kandidátů od Keplera, jejichž počet se tak zvýšil na 4700. Kromě toho přibyl tucet (respektive 11, Kepler-452 b je první potvrzenou) potenciálně obyvatelných kandidátů s průměrem menším než 2 Země.
K novým kandidátům se ještě vrátíme v samostatném článku.
Zdroj: NASA