Máme zde nového lovce exoplanet metodou gravitačních mikročoček.
Přiznám se bez mučení, že nevím, zda se jedná o první korejskou exoplanetu. Věda, astronomie a exoplanety zvláště jsou mezinárodním parketem, takže stanovit třeba žebříček zemí podle počtů objevených exoplanet není zrovna jednoduché a hlavně by to nebylo férové.
Nová studie ale pojednává o něčem jiném. Jednou z metod objevování exoplanet jsou gravitační mikročočky (mikrošošovky pre slovenských čitateľov). Pozorní a pravidelní čtenáři jistě vědí, o co se jedná. Pokud se nám do jedné přímky dostanou dvě hvězdy (které spolu jinak nemají nic společného a jsou stovky světelných let od sebe), tak bližší hvězda zesílí světlo vzdálené kolegyně svou gravitací. Totéž udělá případná planeta.
Kdyby byly exoplanety byznysem, musel by už zasáhnout antimonopolní úřad. Objevy těchto exoplanet (dnes necelých 40 kousků) si totiž mezi sebou dělí dva projekty – polský OGLE, který se primárně zabývá výzkumem skryté hmoty a jehož dalekohled (1,2 m) se nachází v Chile a novozélandský MOA, na němž pracují také Japonci.
Takto objevené exoplanety poznáte snadno. Jejich označení vypadá asi nějak takto:
- MOA-2011-BLG-274 b
- OGLE-2008-BLG-092L b
MOA, OGLE jsme už vysvětlili, „b“ je označení planety, číslo je číslem mikročočkové události, 2011, 2008 roky události a BLG znamená galaktickou výduť. Směrem k centru Galaxie je větší hustota hvězda, takže je i šance na mikročočkovou událost větší.
Korejci nyní objevili svou první exoplanetu, která má označení KMT-2015-1b. „b“ značí planetu, jednička první exoplanetu objevenou tímto projektem, 2015 je rok a KMT zkratka nového lovce: Korea Microlensing Telescope Network.
Slovo network dává tušit, že nepůjde o jeden teleskop. Je to tak, celkem jde o tři přístroje, z nichž se ani jeden nenachází v Koreji.
Všechny tři dalekohledy mají průměr 1,6 m a zorné pole 4 čtvereční stupně. Najdeme je v Cerro Tololo (Chile), South African Astronomical Observatory (JAR) a Siding Spring Observatory (Austrálie). Mít takto rozmístěné teleskopy po jižní polokouli je logické – právě tam se nachází centrum Galaxie (souhvězdí Štíra) a zatímco s atmosférou se už dnes dokážeme poprat, rotaci Země ještě zastavit neumíme. Pokud vám mikročočková událost zmizí za obzorem, je to dost nepříjemné.
KMT-2015-1b má hmotnosti 2,2 Jupitery, obíhá ve vzdálenosti 0,76 AU od červeného trpaslíka o hmotnosti menší než 20% Slunce.