Na přímé objevy mladých, horkých a obřích exoplanet bychom si měli zvykat. Astronomové k tomu mají nové zbraně. Tou první je GPI (Geminiho planetární zobrazovač) na dalekohledu Gemini v Chile, tou druhou pak SPHERE(Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument) na UT-3 interferometru VLT také v Chile.
Případě exoplanety u hvězdy HD100546 sice VLT a Gemini hráli roli, ale ne v tom smyslu, že by planetu pozorovali přímo. V tomto případě planetu nevidíme.
Lovci exoplanet zase kradli metody a postupy v jiných oborech. Ale vážně. Byla aplikována technika, která se používá pro studium těsných dvojhvězd, zejména takových, u nichž se materiál přelévá z jedné složky na druhou. Jedná se vlastně o kombinaci astrometrie a spektroskopie.
Astronomové studovali malé změny v pozici oxidu uhelnatého. Zdroj velkých emisí měnil v průběhu času rychlost a polohu. Přesně v souladu s oběhem okolo hvězdy. Vědci se proto domnívají, že pachatelem je vznikající obří planeta ve vzdálenosti zhruba 13 AU a hmotnosti 3 Jupiterů. Pokud tam planeta je, po roce 2017 zmizí, bude zakrytá vnitřní hranou disku.
Co už poněkud vyšumělo z tiskových zpráv je fakt, že u stejné hvězdy již byla před časem planeta objevena. Takže to rozhodně není poprvé, co by astronomové pozorovali vznik planety takříkajíc v přímém přenosu. Poprvé to nebylo ani v případě HD100546 b, která se má nacházet ve vzdálenosti 68 ± 10 AU. Planetu objevil koronograf NACO na VLT a zdá se, že je stále zahalena do opticky hustého disku.
HD100546 se stářím 3 až 10 milionů let a hmotností asi 2,5 Slunce obklopují dva disky. Jeden menší vnitřní a druhý větší ve vzdálenosti od 10 AU.
Zdroj: NIR Spectroscopy of the HAeBe Star HD 100546: III. Further Evidence of an Orbiting Companion?