Kamenné planety jsou ve vesmíru běžné.
Geoffrey Marcy a jeho kolegové analyzovali data z dalekohledu Kepler, zaměřili se především na vztah mezi velikostí a hustotou menších planet.
Podle současných předpokladů až 26% hvězd podobných Slunci (spektrální třídy G a K) hostí planetu o poloměru 1 až 2 Země a oběžné době kratší než 100 dní. Velmi běžné jsou ve vesmíru planety o něco větší a hmotnější než naše Země, jejichž analogii ve Sluneční soustavě nemáme.
Podle autorů můžete planety typu super-země a mini-neptuny rozdělit podle poloměru do dvou skupin.
V prvním případě zde jsou planety o poloměru menším než 1,5 Země. Hustota těchto planet roste spolu s poloměrem a to patrně vlivem gravitační komprese. Pro hustoty těchto planet by měl platit vztah
kde R je poloměr planety a Rz je poloměr Země.
Nad 1,5 poloměrů Země však tento vztah již neplatí. Hustota se zde láme na hodnotě maximálně 10 gramů na centimetr krychlový a s rostoucím poloměrem naopak klesá. Z říše kamenných planet se dostáváme do oblasti ledových světů, v jejichž struktuře hraje důležitou roli led nebo atmosféra z lehkých prvků jako je vodík a hélium.
Zdroj: Occurrence and core-envelope structure of 1–4x Earth-size planets around Sun-like stars