Kamenné planety jsou ve vesmíru běžné.
Geoffrey Marcy a jeho kolegové analyzovali data z dalekohledu Kepler, zaměřili se především na vztah mezi velikostí a hustotou menších planet.
Podle současných předpokladů až 26% hvězd podobných Slunci (spektrální třídy G a K) hostí planetu o poloměru 1 až 2 Země a oběžné době kratší než 100 dní. Velmi běžné jsou ve vesmíru planety o něco větší a hmotnější než naše Země, jejichž analogii ve Sluneční soustavě nemáme.
Podle autorů můžete planety typu super-země a mini-neptuny rozdělit podle poloměru do dvou skupin.
V prvním případě zde jsou planety o poloměru menším než 1,5 Země. Hustota těchto planet roste spolu s poloměrem a to patrně vlivem gravitační komprese. Pro hustoty těchto planet by měl platit vztah
kde R je poloměr planety a Rz je poloměr Země.
Nad 1,5 poloměrů Země však tento vztah již neplatí. Hustota se zde láme na hodnotě maximálně 10 gramů na centimetr krychlový a s rostoucím poloměrem naopak klesá. Z říše kamenných planet se dostáváme do oblasti ledových světů, v jejichž struktuře hraje důležitou roli led nebo atmosféra z lehkých prvků jako je vodík a hélium.
![Procentuální zastoupení planet o různých poloměrech u hvězd typu Slunce. Credit: Geoffrey W. Marcy et al.](https://www.exoplanety.cz/wp-content/uploads/2014/04/polomery-graf-550x472.png)
![Procentuální zastoupení planety větší než Země s různou oběžnou dobou u hvězd typu Slunce. Credit: Geoffrey W. Marcy et al.](https://www.exoplanety.cz/wp-content/uploads/2014/04/polomery-obezna-doba-graf-550x475.png)
Zdroj: Occurrence and core-envelope structure of 1–4x Earth-size planets around Sun-like stars