Obyvatelné planety dnes I.

Kolik známé planet s podmínkami k životu? Jak vypadají?

Zavádíme nepravidelný seriál, ve kterém vždy jednou za čas budeme aktualizovat seznam dosud objevených exoplanet, na jejichž povrchu mohou být podmínky vhodné k životu. Na začátku všeho je dobré si uvědomit, že podobný katalog je vždy silně zatížen subjektivním pohledem autora. Neexistují totiž žádná univerzální pravidla a definice termínu „obyvatelná planeta“. Naopak, problémů je více než dost.

U planet objevených měřením radiálních rychlostí známe obvykle jen hmotnost a to ještě jen dolní odhad. V případě tranzitujících exoplanet zase známe především jen poloměr, protože jsou příliš malé na to, aby se daly dnešními spektrografy proměřit.

Okolo termínů jako je obyvatelná oblast toho bylo napsáno hodně. Nemá smysl se k tomu dnes vracet. Místo definic obyvatelné oblasti jsme vzali oslunění, tedy množství záření, které dostává planeta od své hvězdy v násobcích toho, co dostává Země od Slunce. Do výběru se dostaly planety s osluněním 0,2 až 1,5. Tím tak asi naše možnosti končí, o teplotě na povrchu s ohledem na nulové informace o atmosférách všech vyjmenovaných planet, nevíme nic.

Obecně se předpokládá, že zhruba v rozmezí 1,7-1,8 poloměrů Země končí oblast planet, které se alespoň částečně podobají Zemi a začíná svět „sub-neptunů“ – tedy světů se silnou vodíkovou atmosférou. Proto jsme definovali hranici 1,8 poloměrů Země a v případě hmotnostní hranice s ohledem na fakt, že jde o dolní odhad, volíme 8 Zemí.

Existují planety jako Kepler-283 c a Gliese 180 b, které se do výběru těsně nedostaly. Dalším kritériem je také věrohodnost existence. Okolo hvězdy Gliese 667C sice byly objeveny hned tři planety, které by měly být v našem hledáčku, ale jejich existence je lidmi okolo HARPS zpochybněna. Podobně je na tom Gliese 581 g a otazníky visí rovněž nad Tau Ceti e.

Schémata oběžných drah planet naleznete na http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog/results

Dosud potrvzené obyvatelné exoplanety