Také máte pocit, že nám zrušili střídání ročních období? Na planetě Kepler-413 b určitě.
Zemská osa směřuje k nepříliš jasné hvězdě Polárka. To je však pouze současný stav, neboť zemská osa díky nejrůznějším vlivům opíše na obloze jednou za 26 000 let elipsu. Sklon zemské osy přitom může za střídání ročních období, takže její relativní stabilita je důležitá.
Planeta Kepler-413 b má ovšem ve střídání ročních období poněkud větší chaos, její osa opíše po obloze elipsu zhruba za jedenáct let. V tomto případě je to stejně jedno, podmínky k životu na ní hledat stejně nebudeme.
Vezměme to ale pěkně od začátku. Systém Kepler-413 je dalším z řady cirkumbinárních nebo chcete-li více odborně binárních P-systémů.
Ve vzdálenosti 2 300 světelných let najdeme dvě hvězdy, obíhající okolo společného těžiště s periodou 10 dní. Jedná se o oranžového a červeného trpaslíka o hmotnosti a velikosti 80, respektive 40% Slunce.
Okolo obou hvězd obíhá plynný svět o velikosti více než 4 Zemí, který bude podobný Neptunu. Planeta s označením „b“ oběhne hvězdy za 66 dní po mírně protáhlé eliptické dráze.
Je velmi zajímavé, že většina z dosud objevených cirkumbinárních planet je podobná Neptunu a obíhá okolo hvězd chudších na kovy (=prvky těží než helium). Někteří vědci se navíc domnívají, že těsné dvojhvězdy (vzdálenost mezi nimi je menší než 1 AU) jsou pro vznik planet ještě vhodnější než osamocené hvězdy. Nedávno také vyšla studie, podle které většina cirkumbinárních planet vznikla dál od svých hvězd a poté migrovala.
K dispozici dnes máme data z dalekohledu Kepler v délce zhruba 4 let. V případě exoplanety Kepler-413 b byly během prvních 180 dní pozorovány tři přechody planety přes primární složku (největší hvězdu). V dalších 800 dnech však nebylo po tranzitu ani památky. Podle všeho za to může nepatrný sklon planety (cca 2,5 stupně) vůči rovině, v níž okolo sebe obíhají hvězdy. Kdybychom planetu mohli ze Země pozorovat po delší dobu, připadalo by nám, že se její dráha postupně stáčí směrem nahoru a pak zase dolů. V okamžiku, kdy rovina nemíří k nám, nedochází k tranzitům. Další tranzit planety budeme moci pozorovat až někdy v roce 2020. Příčinou nakloněné dráhy může být existence třetí, dosud neobjevené hvězdy, nebo druhé planety.
Zdroje:
Kepler-413b: a slightly misaligned, Neptune-size transiting circumbinary planet