Hluboko v nehostinné poušti v americkém státě Utah (pozice na Google Maps) nalezneme několik modulů a to včetně skleníku, které jakoby z oka vypadly nejrůznějším kresbám možných marsovských základen. Aby také ne! Na zdejší základně se simuluje pobyt na Marsu. Zatímco projekty typu Mars500 jsou zaměřeny především na studování chování lidí při dlouhodobém pobytu (izolaci), se kterou musíme při cestě na rudou planetu počítat, zdejší mise jsou především praktické.
Na Mars Desert Research Station se studuje pěstování rostlin v nehostinných podmínkách, energetická náročnost základny, provádí se výzkum v terénu a další věci. Předpoklady k tomu mají dobré, poušť více než dobře napodobuje podmínky na Marsu. Posádka přitom nemá žádné úlevy. Nejbližší civilizace je hezkých pár kilometrů daleko a ven se chodí ve skafandrech.
Dobrovolníci obvykle z řad mladých vědců zde nejsou věznění stovky dní, ale jen dva týdny. Během posledních několika let se vystřídala už řada šestičlenných týmů. Stanice obvykle osiří jen v létě, kdy zde panují nesnesitelně vysoké teploty, což je konec konců pravý opak Marsu.
Základnu provozuje Mars Society, která se zaměřuje na problematiku rudé planety a podporuje snahy o pilotovanou misi k Marsu. Společnost byla založena v roce 1998 a kromě stovek členů má i několik poboček (mám pocit, že i v Polsku a Německu).
Kromě obytného modulu a skleníku je k dispozici také Muskova astronomická observatoř s 28 cm velkým dalekohledem od Celestronu. Pokud byste si náhodou mysleli, že název observatoře má něco společného s Elonem Muskem ze SpaceX, pak byste si to mysleli zcela správně. Jeho nadace observatoř financuje.
Od 1. února do 16. února zde bude pobývat nový tým s pořadovým číslem 135. V šestičlenné posádce (viz profil) je také čtveřice Čechů a to včetně bývalé redaktory České televize Terezy Pultarové. Dalšími třemi Čechy jsou architekt Ondřej Doule, kameraman Filip Koubek a inženýr Martin Kubíček.
Pro nás je zajímavou informací, že česká posádka mimo jiné naváže na práci předešlých dvou posádek a bude pozorovat tranzity. Sice ne exoplanet ale Jupiterových měsíců, nicméně asi chápete, že jsme to zmínit museli :)
V předešlé posádce 134 pak byla Slovenka Michaela Musilová (viz video níže), která se zabývá extremofilními organismy – tedy takovými, které přežívají v extrémních podmínkách a jednou bychom je třeba mohli vysadit na Marsu. Sympatická Slovenska vystudovala s vyznamenáním na londýnské University College a poté měla co do činění s takovými organizacemi jako jsou California Institute of Technology a JPL. Nyní působí na University of Bristol.
Aktuální informace z marsovské základny můžete sledovat na Twitteru níže: