Start se očekává kolem roku 2024.
Mezi velkými dalekohledy (třída L) Evropské kosmické agentury sice není žádný, který by se věnoval exoplanetám, mnohem příznivější je však situace v nižších kategoriích. V oblasti malých dalekohledů (S) se možná už za 3-4 roky dočkáme družice Cheops, jejímž úkolem bude zpřesnění údajů o velikosti známých exoplanet tranzitní metodou.
Podle nejnovějších informací pak ESA vybrala také exoplanetárního kandidáta pro středně velkou misi (M). Výhercem se stal kosmický dalekohled PLATO, s jehož startem na vrcholu rakety Sojuz se počítá kolem roku 2024. Cílovou destinací bude librační centrum L2, do kterého před časem zamířila družice GAIA a své místo zde najde i americký JWST.
PLATO se zaměří na hledání exoplanet tranzitní metodou. Do značné míry tak naváže na dalekohled Kepler a další podobné projekty. Na rozdíl od Keplera bude mít PLATO v hledáčku zejména jasné hvězdy a bude schopen současně sledovat mnohem větší zorné pole – až 2232 čtverečních stupňů, což je 22x více než Kepler.
Celkem 32 „normálních“ kamer bude měřit jasnost až milionu hvězd o jasnosti větší než 8 mag každých 25 sekund a dvojice „rychlých“ kamer pak hvězdy o jasnosti 4-8 mag každé 2,5 sekundy.