NASA zveřejnila schéma dalšího osudu Keplera.
NASA uveřejnila pěknou infografiku k misi K2 kosmického dalekohledu Kepler, o které jsme už dříve psali. Pokud NASA na začátku příštího roku misi schválí, započne hledání planet zemského typu u červených trpaslíků. Nebo alespoň lov planet u nejmenších hvězd byl původní záměr.
Kde gyroskop už nemůže, Slunce pomůže
Už je to půl roku od chvíle, kdy se pokazil druhý ze čtyř setrvačníků dalekohledu Kepler. Tři setrvačníky jsou přitom minimum k udržení stability dalekohledu v kosmickém prostoru a tedy nerušené hledání exoplanet. Kepler je tak „offline“ a čeká na další výzvy. Jak z toho ven? V NASA si objednali třetí gyroskop. Nedopraví ho tam astronauti ani kosmická sonda, on už tam dávno je…asi tak 4,5 miliardy let.
Kepler se obrátí s žádostí o pomoc na jednoho z nepřátel. Dráha i zorné pole dalekohledu se vybraly původně takovým způsobem, aby Keplera nikdy nerušilo Slunce nebo Měsíc. Právě Slunce ale nyní Kepler využije. Vědci chtějí Keplera natočit rovnoběžně s oběžnou dráhou. Díky tomu bude tlak slunečního větru (přesněji řečeno protonů) rovnoměrný na celé ploše dalekohledu.
Se slunečním větrem v zádech ovšem Kepler nevydrží věčně. Řešení má tři zásadní problémy:
- Přesnost Keplera poklesne. Proto byl původní záměr (a myslím, že se na něm nic nezměnilo) hledat planety u červených trpaslíků. Hloubka tranzitu závisí na velikosti hvězdy a planety. Čím je hvězda menší, tím je pokles jasnosti větší. Červení trpaslíci jsou tak dobrou volbou.
- Nutnost přepřahat: každých asi 83 dní bude muset Kepler změnit pozici v prostoru.
- Omezená zorná pole: Kepler bude muset sledovat jen taková zorná pole, které budou dostupná po správném natočení.
Zmíněných 83 dní by mělo stačit na objev planet s oběžnou dobou 25-30 dní, abychom sledovali alespoň tři tranzity. Na první pohled to není mnoho, ale v případě červených trpaslíků by v tomto intervalu mohly být i planety v obyvatelné oblasti. Kromě toho lze samozřejmě nalézt také mnoho planet s dvěma tranzity.