Purpurová je prý cool, hlavně když hledáte mimozemšťany a biomarkery.
Není to tak dávno, co jsme objevili modrou planetu. Nejedná se o svět vhodný pro život, to jen data naznačují, že jedna z exoplanet může být zbarvena do modra.
Vědci v posledních letech využili některé kosmické sondy, které už měly to nejlepší obvykle za sebou, aby pořídili snímky Země z velkých dálek. Nejde o PR akci nebo o další fotku do alba ale o snahu pochopit, jak vlastně vypadá spektrum, fotometrické veličiny apod. u obyvatelných planet.
Výzkum terestrických exoplanet je zatím v plenkách. Nacházíme se v době, kdy jsme sotva schopni podobné planety najít. Za nějaký čas (spíše delší) však budeme zkoumat atmosféry obyvatelných planet, měřit jejich albeda a podobné kousky, na které si dnes pomalu zvykáme u obřích světů.
Co ale v těch křivkách a datech hledat? Kromě složení atmosféry bychom mohli nahlédnout na zoubek samotného povrchu planety. Rozdíl mezi pevninami a oceány by se mohl projevit v albedu. Jednotlivé plochy totiž odráží různé množství světla.
Existují však modely a teorie, podle nichž lze najít pouhým spektrálním a fotometrickým pozorováním i vegetaci. Stromy vrhají na povrch planety stíny. Jejich délka by se měla v průběhu času měnit a v důsledku toho by se mělo měnit nepatrně i albedo (množství odraženého světla) planety.
Purpurové planety
Esther Sanromá z Kanarského astrofyzikálního institutu nyní přišla společně se svými kolegy se zajímavými modely. V hledáčku budoucích lovců exoplanet by podle studie měly být purpurové planety. Autoři vychází z poznatků o vývoji naší planety. Zemskému povrchu kdysi vládly purpurové bakterie. Pokud probíhá vývoj života na některé z planet podobně, bylo by možné tyto bakterie nalézt. Vědci vytvořili několik scénářů. Pohráli si například s kontinenty, oceány, oblačností apod.
Pokud by se mikrobiologický život nacházel na pevnině, zanechal by ve světle planety poměrně jednoznačný podpis. V případě mořského života bude signál samozřejmě podstatně slabší a svou roli hraje také oblačnost.
Teoreticky by podobné planety mohl hledat dalekohled Jamese Webba, který se do vesmíru vydá někdy v roce 2018. Pravděpodobnější jsou však podobné snahy až s dokonalejší technikou nejdříve v průběhu příštího desetiletí.