Plejády, zdroj: Wikipedia
Plejády, zdroj: Wikipedia

JWST by mohl hledat planety bez hvězd tam, kde je hvězd požehnaně.

Zajímavá studie spojila dva evergreeny poslední doby: bludné planety bez hvězd a planety ve hvězdokupách. Jak asi víte, astronomové předpokládají existenci planet, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Dost možná mohly podobné planety vzniknout zcela bez hvězd zhroucením oblaka plynu ale co je už téměř jisté, bludné planety vznikají také v klasických planetárních systémech. Následně jsou z mladého systému vyhozeny ven. Buď interakcí s jinými planetami, nebo díky interakcím s blízkou hvězdou.

U nás doma ve Sluneční soustavě alespoň dnes žádné významné interakce s blízkými hvězdnými sousedy pozorovat nemůžeme. Nejbližší hvězdy jsou přes 4 světelné roky daleko. Na druhou stranu zde kromě planet máme také malá tělesa a to včetně Oortova oblaku, který sahá až do míst, kde je gravitace našeho Slunce velmi slabá. V takových končinách mohou mít blízké hvězdy nezanedbatelný vliv. Je dokonce možné, že nám v minulosti poslaly dárek v podobě spršky kometárních jader.

Hvězdokupy jsou ale něco jiného. Už samotný název napovídá, že v těchto hvězdných uskupeních budou vzdálenosti mezi hvězdami podstatně menší. V poslední době jsme našli několik planet v hvězdokupách (viz článek).

Autoři v nové studii provedli simulace na několika známých hvězdokupách (M44, M45, M16, NGC 6530 a NGC 188). Nejvíce bludných planet by měly mít Plejády (M45). Podle simulace až 26% hvězd z této otevřené hvězdokupy mohlo přijít o některou z planet.

Bludné planety v Plejádách by mohl najít přímým zobrazením připravovaný Kosmický dalekohled Jamese Webba.

Zdroj: Detectability of Free Floating Planets in Open Clusters with JWST

Reklama