V USA začala konference o Keplerovi, novinky se jen sypou.
V pořadí druhá konference o kosmickém dalekohledu Kepler začala přímo u něj doma v kalifornském vědeckém centru Ames.
Astronomové se zaměřili na 42 000 hvězd spektrálních tříd K a G, což znamená hvězdy podobné Slunci (G) a o něco menší oranžové trpaslíky (K). V tomto vzorku bylo Keplerem objeveno celkem 603 možných planet v obyvatelné oblasti a z tohoto počtu je asi 10 o velikosti Země.
Kolik přesně je hvězd v Galaxii nevíme. Vezměme si konzervativní odhad 200 miliard stálic. Většinu z nich tvoří červení trpaslíci, u kterých je otázkou, zda jsou vhodnými přístavy života. Vyzařují velmi málo záření, mají divoké mládí a planety v obyvatelných oblastech budou mít vázanou rotaci.
Studie se však zaměřila na hvězdy K a G, kterých by mohlo být 40 miliard. Z výsledků vyplývá, že okolo zhruba 22±8% z nich obíhá v obyvatelné zóně planeta o velikosti Země (respektive 1-2 poloměrů Země). Pokud to přepočítáme na zmíněných 40 miliard hvězd, měli bychom zde 8 až 9 miliard exoplanet v obyvatelných oblastech, což ale vůbec neznamená, že na těchto planetách jsou podmínky k životu.
Hloubavým čtenářům možná výše popsaná čísla nesedí. Deset planet ze 42 000 přece není ani zdaleka 20%?! Musíme si však uvědomit, že Kepler vidí pouze planety, které přechází před svou hvězdou. Podobné tranzity jsou však mimořádně vzácné (v případě soustavy Slunce – Země asi 0,5%). Astronomové dokáží vypočítat pravděpodobnost tranzitu a díky tomu také počet pro Keplera neviditelných planet.
Termín obyvatelná oblast je pouze orientační a vychází ze zářivého výkonu mateřské hvězdy a klimatických modelů atmosfér planet. Ve skutečnosti však nevypovídá nic o podmínkách na povrchu planety. Nevíme také vůbec nic například o složení atmosféry nebo o magnetickém poli objevených planet. Rovněž odhadnuté cifry je nutné brát s rezervou.
Zdroj: universetoday.com