Smysl podobných objevů je jiný, než si možná myslíte.
Gravitačním mikročočkám patří budoucnost. Metoda sice není příliš vhodná pro lovení planet s vyhlídkou dalšího výzkumu (spektroskopická pozorování apod.) ale je dobrá pro statistické účely a odhad počtu planet v Galaxii. Výhodou ale současně i prokletím je velká vzdálenost objevených planet od nás a také jejich větší vzdálenost od mateřských hvězd (většina z dosavadních objevů obíhá dále než 0,5 AU od hvězdy).
Metoda gravitačních mikročoček vychází z teorie relativity. Pokud bližší hvězda zakryje mnohem vzdálenější hvězdu, dojde díky její gravitaci k zesílení světla vzdálené stálice. V případě, že okolo bližší hvězdy obíhá planeta, pak také ona zesílí světlo vzdálené hvězdy.
Kosmické dalekohledy, které budou mít hledání exoplanet touto metodou jako sekundární cíl, se teprve chystají a tak monopol drží dva pozemské projekty: polský OGLE a novozélandský MOA.
Před dvěma nebo spíše jedním rokem se podařilo objevit planetu s označením MOA-2011-BLG-293L b, která je jednou z nejvzdálenějších známých exoplanet. Našli bychom ji plných 7 700 parseků (25 tisíc světelných let) od Země.
V loňském roce se Keckově dalekohledu na Havaji podařilo pozorovat mateřskou hvězdu a upřesnit tak parametry celého systému. Hvězdou není červený trpaslík, jak se původně předpokládalo, ale spíše hvězda spektrální třídy G o hmotnosti necelých 90% Slunce. Planeta pak obíhá ve vzdálenosti zhruba 1,1 AU. Existuje možnost, že se jedná o první planetu v obyvatelné oblasti, kterou se podařilo nalézt metodou gravitačních mikročoček.
Přesněji řečeno je zde 53% šance, že se planeta nachází v obyvatelné oblasti, 35% že bychom ji našli na okraji obyvatelné oblasti a 12%, že je těsně za vnějším okrajem.
Život na MOA-2011-BLG-293L b ale nečekejte. Jedná se o plynného obra o hmotnosti 5 Jupiterů. Nelze však vyloučit přítomnost většího měsíce planety.
Zdroj: MOA-2011-BLG-293Lb: First Microlensing Planet possibly in the Habitable Zone