Kepler-63 b přechází před velkou skvrnou nebo skupinou skvrn v oblasti pólu hvězdy. Credit: Sanchis-Ojeda et al.
Kepler-63 b přechází před velkou skvrnou nebo skupinou skvrn v oblasti pólu hvězdy. Credit: Sanchis-Ojeda et al.

Planeta obíhá kolem svého slunce pod značným sklonem.

Astronomové představili nový objev dalekohledu Kepler s pěkným označením. Číslo 63 nemá žádný mimořádný význam, ale shoduje se s prozatímním označením kandidáta. KOI-63 se tedy přetavil v Kepler-63, což je náhoda, neboť názvy potvrzených exoplanet se volí chronologicky.

Kepler-63b má průměr 6 Zemí a kolem hvězdy podobné Slunci oběhne jednou za 9,4 dny. Horká verze Neptunu je ovšem zajímavá v něčem úplně jiném. Teorie o vzniku planetárních systémů velí, že planety by měly obíhat v rovině, která přibližně kopíruje rovinu rovníku mateřské hvězdy. Mnoho z exoplanet si ovšem z těchto teorií hlavu neláme a obíhá si klidně i se sklonem několika desítek stupňů. Paradoxně dnes existuje teorie, která říká, že sklony oběžných drah horkých jupiterů jsou zpočátku zcela nahodilé (vlivem blízké hvězdy apod.) a pouze interakce s mateřkou hvězdou je může postupně srovnat do podoby, kdy je sklon více méně shodný s rovinou rovníku hvězdy.

Změřit tento úhel není jednoduché. Využívají se k tomu tranzity „nad“ hvězdnou skvrnou nebo Rossiterův-McLaughlinův efekt. Spektrum mateřské hvězdy se v tomto případě získá v okamžiku, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Exoplaneta nejdříve zakryje tu část disku hvězdy, která se k nám vlivem rotace hvězdy přibližuje a poté tu část, která se od nás vzdaluje. Pokud není úhel mezi rovinou rovníku a rovinou oběžné dráhy nulový, je křivka radiálních rychlostí deformovaná.

Dnes máme proměřeno několik desítek exoplanet a to včetně několika objevů Keplera (Kepler-8b, Kepler-16b, Kepler-17b, Kepler-25b, Kepler-30b, KOI-13.01, KOI-94.01, KOI-368.01).

Rovina oběžné dráhy planety Kepler-63b samozřejmě směřuje k nám (jinak bychom žádné tranzity neviděli) ale samotná hvězda je vůči nám značně nakloněna. Zajímavé je, že planeta fakticky tranzituje nad pólem hvězdy a to nad velkou skvrnou nebo skupinou skvrn (viz obrázek). Na skvrny v okolí pólu nejsme v případě Slunce zvyklí, ale podle teorií se podobné skvrny mohou vyskytovat u mladých a rychle rotujících hvězd.

Kepler-63 b je zajímavý také tím, že dosud se sklon podařilo změřit zejména u hmotnějších planet s velmi krátkou oběžnou dobou (rozuměj ještě kratší než u Kepler-63b).

NASA také rozšířila počet kandidátů objevených Keplerem o 273 na celkový počet 3 548.

Zdroj: Kepler-63b: A Giant Planet in a Polar Orbit around a Young Sun-like Star

 

Reklama