Slavná modrá exoplaneta pozorována v rentgenové části spektra.
Pozorování tranzitů exoplanet v rentgenové části spektra rozhodně není obvyklé. Většinou se tak děje v rámci viditelné části spektra, případně v infračerveném a ultrafialovém oboru. Před nedávnem pozoroval Hubblův kosmický dalekohled velmi slavnou exoplanetu HD 189733b v několika rozdílných vlnových délkách viditelného záření. Díky tomu astronomové odvodili, že HD 189733b bude patrně modrou planetou (viz samostatný článek).
Tento horký jupiter vzdálený 63 světelných let od nás je velmi dobrým cílem pro astronomická pozorování. Kolem své hvězdy navíc obíhá velmi rychle s periodou jen 2,2 dny a 30x blíže než Země kolem Slunce.
Hloubka tranzitu je v oblasti viditelného záření asi 2,4%. Na lov tranzitů se ovšem nyní vydaly také rentgenové observatoře. Šlo zejména o kosmický dalekohled Chandra (start 1999) ale svou troškou do mlýna přispěl také stejně starý XMM-Newton. Výsledky pozorování byly překvapující. V rentgenové části spektra je totiž hloubka tranzitu 6 až 8%. Proč? Složitosti vesmíru v tom nehledejte, planeta je zkrátka v rentgenové části spektra větší. Vnější atmosféra HD 189733b je pro viditelnou část spektra průhledná, ne už tak pro rentgenové paprsky.
Příčinou bude patrně její vysoká teplota. Teorii je ovšem nutné potvrdit dalším pozorováním. Existuje totiž také konkurenční a mnohem méně pravděpodobná teorie, která předpokládá, že za nesouladem v hloubkách tranzitů ve viditelném a rentgenovém oboru nemůže planeta ale samotná hvězda.
Vzhledem k malé vzdálenosti od své hvězdy ztrácí HD 189733b podle odhadů každou sekundu 100 až 600 tisíc tun materiálu.
Rentgenové dalekohledy se také podívaly na hvězdného průvodce mateřské hvězdy. HD 189733 je totiž dvojhvězdou, kde HD 189733A je hvězdou spektrální třídy K o hmotnosti a velikosti asi 80% Slunce a jejím průvodcem je červený trpaslík s označením HD 189733B . Z tohoto důvodu by se také název exoplanety měl správně psát jako HD 189733 Ab.
Pozorování v oblasti rentgenová záření ukázala, že HD 189733A je mnohem více magneticky aktivní než její průvodce. Zatímco odhad stáří červeného trpaslíka je kolem 5 miliard let, větší složka dvojhvězdy vypadá, jako by ji bylo 1-2 miliardy let. Vzhledem k tomu, že jde o dvojhvězdu, mělo by být stáří obou složek stejné. Příčinou, proč se hlavní složka tváří jako mladice, může být blízká hmotná planeta, která svou gravitací udržuje své slunce stále v poměrně „aktivním režimu“. HD 189733A se tak chová jako zamlada. Hvězdy totiž po svém vzniku rychle rotují a vykazují zvýšenou aktivitu.
Zdroj: Transit observations of the Hot Jupiter HD 189733b at X-ray wavelengths