Nikdo toho neodpracoval při výzkumu atmosfér exoplanet tolik jako on.
Každý je nahraditelný. Jen kosmický dalekohled Spitzer ne. Až se definitivně odporoučí, budeme muset spoléhat při výzkumu atmosfér exoplanet jen na pozemské dalekohledy a dosluhující Hubblův dalekohled. Ti přitom pracují jen ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Jistě, nástupcem bude dalekohled JWST… Po chodbách v NASA se však už šušká, že projekt je ukrutně podfinancován a není jasné, zda do této ekonomické černé díry ještě někdo bude chtít další miliony dolarů nalít (a kdyby jen miliony). Start v letech 2018 /19 nevypadá zrovna reálně.
Ale zpět k veteránovi infračervené astronomie. Spitzer si na své konto připsal další obdivuhodný výkon. Po dobu šesti dní pozoroval prakticky bez přerušení exoplanetu HAT-P-2 b. Jde o klasika mezi horkými jupitery o hmotnosti 8,6 Jupiterů ale poloměru zhruba stejném jako obr Sluneční soustavy. Planeta byla objevena slavným lovcem tranzitujících exoplanet s maďarskými kořeny v roce 2007.
Zvolených šest dní pozorování odpovídá zhruba jednomu oběhu planety kolem mateřské hvězdy. HAT-P-2 b se přitom pohybuje po značně protáhlé eliptické dráze. Ke svému slunci se tak dostane na 4,5 až 15 milionů kilometrů.
Zdroj: astrobio.net