Nové snímky z HST potvrdily přítomnost slavné oběžnice, ale ukázaly i něco jiného…
Objevena, zpochybněna, potvrzena, zase zpochybněna, nalezena jinde, menší a ne sama a tak stále dokola. S exoplanetou Fomalhaut b je to jako na houpačce a houpačka je to slavná, vždyť tato planeta je jednou z mála, kterou pozorujeme přímo a to ještě u hvězdy viditelné pouhým okem.
Na kongresu v Kalifornii byly představeny tolik očekávané nové snímky z Hubblova dalekohledu. Ty potvrzují existenci planety, která se má kolem hvězdy pohybovat s oběžnou dobou 2000 let po dosti protáhlé eliptické dráze. Nejblíže se dostává do vzdálenosti asi 50 AU a nejdále 288 AU od hvězdy. Na své dráze by se tak měla prodrat skrz disk planetek, který se nachází ve vzdálenosti 150 až 210 AU. V roce 2032 by měla planeta tímto diskem projít. Slovo měla je ovšem namístě, protože pravděpodobnější variantou je, že rovina dráhy je skloněna vůči rovině disku.
Vědce nicméně zajímají dvě věci. Tou první je důvod, proč Fomalhaut b obíhá pro protáhlé dráze. Příčinou může být dávná interakce s nějakou další, dosud neobjevenou planetou. Druhou je důvod, proč je planeta dobře viditelná ve viditelné části spektra ale v infračervené je poměrně slabá. Příčinou může být přítomnost měsíce, z něhož uniká materiál nebo oblak plynu v okolí samotné planety jako pozůstatek po srážce s větším tělesem. Samotná Fomalhaut b vlastně ani nemusí jít vidět, to co pozorujeme je patrně osvětlený oblak plynu v okolí planety.
Souvislosti s Vegou
Kosmické dalekohledy HST a Spitzer se podívaly nejen na Fomalhaut ale také na určitě slavnější hvězdu a čekatelku na post polárky Vegu. Obě hvězdy jsou si totiž podobné co do hmotnosti, stáří apod.
Vědci už dříve objevili u Vegy pás „ledový planetek“, jakousi analogii Kuiperova pásu ze Sluneční soustavy. Nová pozorování ovšem ukazují, že Vega má rovněž vnitřní pás planetek. Oba přitom dělí mezera v oblasti od 14 do 90 AU. Může být v této mezeře planeta nebo planety? Podle vědců by se v mezeře mohly nacházet dvě větší planety. Jen je najít…
