Kosmický dalekohled Kepler má za sebou primární část mise.
Kosmický dalekohled Kepler už má za sebou primární část mise, která trvala 3,5 roku a byla zahájena v květnu 2009. Během primární části mise jakékoliv sondy či družice mají být splněny hlavní cíle a úkoly. Povedlo se to Keplerovi? Na to existuje několik úhlu pohledu. Možná vás napadne, že Kepler měl jako hlavní cíl nalezení planet zemského typu v obyvatelné oblasti u hvězd podobných Slunci. To se na první pohled zatím nepovedlo. Jediný potvrzený případ je Kepler-22 b a to s poloměrem větším než 2 Země. Nikdo ovšem nečekal, že potvrzení kandidátů bude jednoduché. Cílem Keplera není ani tak nalezení konkrétních planet ale spíše kandidátů, z jejichž počtu budeme moci udělat závěry o tom, jaké typy exoplanet jsou ve vesmíru běžné a jaké jsou naopak vzácné. Zatím to vypadá, že velmi časté jsou planety zemského typu a planety podobné Neptunu. Naopak horcí Jupiteři budou spíše vzácní.
Odborná veřejnost má do dnešních dní data získaná Keplerem do konce června. Čerstvější data si zatím tým Keplera nechává pro sebe. Do dneška bylo oficiálně potvrzeno 105 exoplanet a nalezeno 2321 kandidátů. Počet potvrzených exoplanet bude ovšem reálně větší, některé z nich totiž potvrdily nezávislé týmy. Takových exoplanet by mělo být cca 28.
Kepler potěšil kvalitou dat, na druhou stranu se ukázalo, že potvrzení malých exoplanet nebude jednoduché, neboť aktivita jejich sluncí je poněkud větší, než se čekalo. Klíčovým aspektem tak bude délka mise. Kepler má zatím své jisté do roku 2016. Vrásky na čele dělají týmu gyroskopy. Jeden z nich už je „out“ a pokud selže ještě jeden, může být mise odpískána.