Může být život také na planetách, které se nacházejí v obyvatelné oblasti jen občas?
Oblíbeným chytákem astronomů je otázka, proč se vlastně mění na Zemi roční období. Poměrně velké procento veřejnosti odpoví, že je to z důvodu oběhu Země kolem Slunce. Naše planeta sice obíhá kolem Slunce po dráze, která je mírně protáhlou elipsou. Změny v množství záření od Slunce jsou ovšem v průběhu jednoho oběhu zanedbatelné. Nejblíže se Země nachází od Slunce dokonce někdy na počátku ledna.
Za střídáním ročních období je samozřejmě sklon zemské osy. Na některých exoplanetách ovšem může docházet ke střídání ročních období díky proměnlivé vzdálenost od mateřské hvězdy, přičemž rozdíly v množství záření mohou být dosti drastické. Představte si planetu, na jejímž povrchu je „v létě“ 30 stupňů a v zimě -100. Takové místo by asi k životu moc vhodné nebylo, že?
Čistě teoretická představa to rozhodně nebude. Poměrně často totiž nacházíme velmi excentrické exoplanety, u kterých jen část oběžné dráhy leží v obyvatelné oblasti. Samozřejmě, obyvatelná oblast je pouze „vstupním turniketem“ do úvah o obyvatelnosti a roli hrají i další faktory (atmosféra, typ mateřské hvězdy apod.). Příliš protáhlá dráha bude spíše přítěží, ale jak velkou?
Někteří vědci se však domnívají, že také na excentrických exoplanetách by mohl existovat život, byť třeba jen primitivní. Dokládají to některými pozemskými organismy, které dokážou téměř „vypnout svůj metabolismus“ a přežít i v extrémních podmínkách po dobu několika měsíců.
Jedním z příkladů podobné exoplanety je Gliese 581 d s výstředností 0,25.
Na webu www.hzgallery.org se můžete podívat na obyvatelné oblasti a oběžné dráhy většiny dosud objevených exoplanet.
Zdroj: The Habitable Zone and Extreme Planetary Orbits