Astronomové představili mimořádně komplexní soubor pozorování Barnardovy hvězdy. Planety však nenašli.
K jejímu nalezení v souhvězdí Hadonoše potřebujete dalekohled. Se svou vzdáleností 6 světelných let je po systému Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od Slunce. Barnardova hvězda nebo také Barnardova šipka si ovšem vydobyla slávu něčím zcela jiným. Má nejrychlejší vlastní pohyb ze všech stálic. Po obloze se pohybuje rychlosti 10,44 obloukových vteřin ročně.
Už počátkem 20. století hledal u Barnardovy hvězdy planety astronom Peter van de Kamp pomoci astrometrické metody. Jeho objevy dvou planet ovšem nebyly nikdy uznány. Kamp se přesto stál průkopníkem v oblasti hledání planet mimo Sluneční soustavu.
Nedávno se planety u Barnardovy hvězdy dostaly do popředí zájmu díky dalekohledu Kepler. Ten sice nemá Barnardovu hvězdu ve svém hledáčku, ale objevil planety u hvězdy, která jako by ji z oka vypadla – viz Kepler-42 alias dříve KOI-961.
Tým astronomů nyní přichází z velmi solidním souborem dat z observatoře Lick a také z Keckova dalekohledu. Měření radiálních rychlostí Barnardovy hvězdy pocházejí už z exoplanetárního středověku z roku 1987 a nejnovější pak z roku 2012. Je samozřejmě jasné, že prvotní radiální rychlosti mají přesnost jen 20 m/s, ty novější z posledních 8 let pak kolem 2 m/s. Z 248 pozorování pochází 136 z Keckova dalekohledu.
Je poměrně zajímavé, že se jedná o první ucelenější měření radiálních rychlostí Barnardovy hvězdy. Výsledky ovšem příliš pozitivní nejsou. Studie vylučuje existenci planety o hmotnosti více než 2 Zemí na oběžné dráze menší než 10 dní. Velmi nepravděpodobná je rovněž existence planety o hmotnosti více než 10 Zemí s oběžnou dobou kratší než 2 roky.
Barnardova hvězda je červený trpaslík o hmotnosti jen 0,144 Slunce.
Zdroj: Precise Doppler Monitoring of Barnard’s Star