Erupce z 19. července. Credit: NASA, ESA
Erupce z 19. července. Credit: NASA, ESA

Maximum sluneční činnosti pomalu klepe na dveře a naše mateřská hvězda nám o tom dává pořádně vědět.

Slunce se pomalu blíží k maximu jedenáctiletého cyklu. Kdy přesně maximum nastane, astronomové nevědí, ale mělo by k tomu dojít v průběhu příštího roku. Nejvýraznějším projevem blížícího se maxima je větší počet slunečních skvrn – chladnějších oblastí se silným magnetickým polem, které jsou mnohdy i několikrát větší než celá Země.

Některé skvrny lze dokonce vidět pouhým okem. Zrak si ovšem musíme patřičně chránit speciálními brýlemi pro pozorování zatmění Slunce nebo svářečským sklem vyšší intenzity (13,14).

Sluneční skvrny nebo také aktivní oblasti (AR) pak produkují silné erupce. Astronomové je klasifikují písmeny A, B, C, M, X v závislosti na vrcholném toku. Každá třída má ještě lineární podkategorie 1 až 9 (kromě X), takže X2 je dvakrát tak silnější jako X1 a ta 4x silnější než M5 apod.

Opravdu silné jsou erupce M, které mohou vyvolat krásné polární záře v polárních oblastech. Pokud dojde k erupci třídy X, je šance vidět polární záři také od nás.

Podívejte se na erupce z posledních dní, jak jej zaznamenal koronograf družice SOHO, která pozoruje Slunce nepřetržitě od roku 1996. Jednalo se o různě silné erupce třídy M.

Pozice odstíněného Slunce je znázorněna bílým kruhem. Vlevo dole je uvedeno datum a čas v UT (nyní v době platnosti letního času je nutné přičíst dvě hodiny).

Aktuální snímky Slunce a informace o možnosti viditelnosti polární záře naleznete na https://www.exoplanety.cz/slunce-online/

Erupce ze 17. července. Credit: NASA, ESA
Erupce ze 17. července. Credit: NASA, ESA

 

Erupce z 27. července. Credit: NASA, ESA
Erupce z 27. července. Credit: NASA, ESA

 

Erupce z 28. července. Credit: NASA, ESA
Erupce z 28. července. Credit: NASA, ESA

 

 

 

 

Reklama