Kepler-30 je zvláštní v tom, že v ničem zvláštní není…
Kepler-30 je hvězda, u které kosmický dalekohled Kepler objevil tři planety. Oznámeno to bylo společně s dalšími planetami bez většího mediálního poprasku. Nyní se ovšem Kepler-30 dostává do záře reflektorů, zatím pouze astronomických webů ale je docela možné, že až si jej všimnou novináři, budeme tu mít další planetární systém, který je údajně nejpodobnější Sluneční soustavě. A v čem?
Tři planety u hvězdy Kepler-30 mají poloměry asi 4, 14 a 11 Zemí a oběžné doby 29, 60 a 143 dní. Mateřská hvězda je podobná Slunci, takže v tomto ohledu můžeme tento systém přirovnat naší vlastní domovině. Dvě ze tří planet ovšem obíhají blíže než Merkur, ta nejvzdálenější pak o dost blíže než Venuše.
Roberto Sanchis-Ojeda z MIT vedl studii, která zjistila, že roviny oběžných drah planet jsou téměř shodné s rovinou rovníku mateřské hvězdy. Jenomže na tom není nic neobvyklého, je to dokonce zcela normální. Podobný princip platí i v naší Sluneční soustavě a bude nejspíše platit u řady planetárních systémů. Ty jsou k podobné konfiguraci předurčeny už při svém vzniku z disku plynu a prachu a disk jak známo je útvar veskrze plochý.
Kepler-30 sice trochu kontrastuje s některými planetami, které obíhají okolo své hvězdy mnohdy pod dosti „brutálními“ úhly či dokonce zcela v opačném směru, avšak těmito planetami jsou povětšinou horcí Jupiteři, což není případ ani jedné z planet u hvězdy Kepler-30.
Nová metoda
Podle některých názorů však za velké sklony drah některých planet mohou samotné hvězdy – viz článek. Současná studie se neopírá o Rossiterův-McLaughlinův efekt ale pouze fotometrická data z Keplera. Vědci využili zajímavého fíglu, který se do dneška používal spíše sporadicky a pro systémy s jednou planetou. Nová studie tak není významná pro své závěry ale pro využití této techniky. O co jde? Na Slunci stejně jako na jiných hvězdách se nacházejí skvrny. Ty se po povrchu hvězdy zdánlivě pohybují, jak hvězda rotuje. Pokud je rovina oběžné dráhy přibližně shodná s rovinou mateřské hvězdy, měla by planeta během svého tranzitu projít několikrát před stejnou hvězdnou skvrnou a to se projeví v mimořádně přesných datech z Keplera. Ve skutečnosti je to samozřejmě trochu složitější, protože skvrn je ve fotosféře více a průběžně vznikají a zanikají (viz obrázek).
Zdroj: Alignment of the stellar spin with the orbits of a three-planet system