Starý nápad v novém a lepším provedení.
Nestává se příliš často, aby se nejdražšší astronomomická hračka v Evropě zaměřila na našeho kosmického souseda. Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře si to nedávno vyzkoušel kvůli už relativně běžnému „astrobiologickému trenažeru“. Astronomové využívají kosmické sondy, potulující se kdesi v dalekém kosmu ale i zatmění Měsíce (viz náš článek), aby objevili život na Zemi. Je to takový malý trénink před budoucím průzkumem potencionálně obyvatelných exoplanet. Je zkrátka dobré vědět, co bychom asi tak mohli v datech hledat.
VLT analyzoval popelavý svit Měsíce. To je úkaz, na který se ptá hodně lidí při pozorování dalekohledem na lidové hvězdárně či jen tak na fórech. V období kolem novu si může povšimnout, že i neosvětlená část našeho kosmického souseda je trochu vidět (její obrys), jako by byla domalována či vystinována tužkou. V tomto případě neosvětluje Měsíc sluneční záření přímo, ale jedná se o světlo odražené od Země.
V okamžiku, kdy se světlo od Země odrazí, vezme s sebou určité informace o naší planetě. Astronomové hledali známky plynů, které by ukazovaly na přítomnost života (metan, kyslík, oxid uhličitý atd.). Kromě spektrální analýzy, změn intenzity odraženého světla v závislosti na jeho barvě, měřili také jeho polarizaci. Tento postup je znám jako spektropolarimetrie a může být v budoucnu velmi přínosný. Exoplaneta je totiž přezářena světlem své mateřské hvězdy, avšak světlo odražené od planety je na rozdíl od světla hvězdy polarizováno.
Výsledky pozorování popelavého svitu dalekohledem VLT byly ohromující. Astronomům se podařilo prokázat, že se v atmosféře Země vyskytuje oblačnost, že část povrchu je pokryta oceány a že na planetě je přítomná vegetace. Dokonce byly naměřeny změny v množství oblačnosti a vegetace v různých fázích měření, neboť v daném okamžiku odrážela světlo k Měsíci jiná část povrchu planety Země.
Poznámka: Je-li světlo polarizováno, komponenty elektrického a magnetického pole mají specifickou orientaci. U světla nepolarizovaného je orientace náhodná a nemá žádný preferovaný směr. Jevu využívají některé druhy 3D projekce: snímky s rozdílnou polarizací jsou pomocí polarizačních filtrů v brýlích posílány do jednoho či druhého oka. Měření polarizace bylo v této práci provedeno pomocí speciálního módu přístroje FORS2 na dalekohledu VLT.
Zdroj: Tisková zpráva ESO