Velkým hitem tvůrců teorií o vzniku a vývoji planetárních systémů je poslední době průzkum atmosfér bílých trpaslíků. Toto závěrečné stádium ve vývoji hvězdy je pro astronomy přitažlivé ze dvou základních důvodů. Tím prvním je fakt, že i naše Slunce se za pár miliard let stane nejdříve rudým obrem a po odhození plynné obálky pomalu chladnoucím bílým trpaslíkem, tím druhým je velikost těchto objektů, která dosahuje průměru v řádech jen tisíců kilometrů. V blízkosti bílých trpaslíků bychom tak mohli nalézt tranzitní fotometrií i velmi malé objekty.
Fází bílého trpaslíka předchází etapa rudého obra. Hvězda ke konci života zvětšuje svůj objem, takže případné planety v její blízkosti nemají žádnou šanci.
Astronomové si přesto troufají hledat poblíž bílých trpaslíků potulující se tělesa. V okamžiku odhození plynné obálky na konci fáze rudého obra ztrácí původní hvězda značnou část své hmotnosti. Planety, které nejsou zničeny, mění své oběžné dráhy a celý planetární systém je rozhozen. To je ideální půda pro nejrůznější gravitační hrátky, během kterých může být větší planetka vymrštěna směrem k bílému trpaslíkovi, který ji následně roztrhá slapovými silami. Právě proto nacházejí astronomové v atmosférách bílých trpaslíků prvky, které by tam normálně být neměly.
Na podobné téma jsme už dva články psali:
Astronomové v průběhu roku 2010 využili spektrograf HIRES na Keckově dalekohledu k výzkumu atmosféry dvou bílých trpaslíků. Zajímavé jsou zejména výsledky pozorování trpaslíka WD1653+385 (NLTT 43806), který byl pozorován v létě 2010 během dvou asi 40 minutových expozic. Dohledána byla rovněž archivní data z roku 2007, kdy dalekohled stejný objekt po dobu 50 minut.
V atmosféře bílého trpaslíka NLTT 43806 byla nalezena řada prvků těžších než hélium. Astronomy zaujalo zejména velké množství hliníku ale naopak malé množství železa. Autoři studie provedli simulaci, v níž získaná data porovnali se složením typických objektů v planetárním systému (terestrické planety, meteoroidy, planetky,..) a z atmosférami ostatních bílých trpaslíků.
Z výsledků vyplývá, že v atmosféře bílého trpaslíka NLTT 43806 byly patrně nalezeny zbytky dávné planety zemského typu, konkrétně jejich vrchních vrstev – kůry a svrchního pláště. Planeta, dost možná podobná naší Zemi, se v minulosti dostala až příliš blízko k povrchu bílého trpaslíka…