Ve sdělovacích prostředcích se nedávno objevily zprávy, že exoplaneta WASP-33 b dostala nálepku nejteplejší exoplanety. Kromě toho však byla zveřejněna i další zajímavá studie k této exoplanetě z pera katalánských astronomů.
Exoplaneta WASP-33 b byla objevena už v roce 2006 projektem SuperWASP, který loví planety u cizích hvězd metodou tranzitní fotometrie. Problém ovšem představovala mateřská hvězda spektrální třídy A5, která poměrně rychle rotuje kolem své osy, což poněkud zkomplikovalo spektrální měření. Tato nepříjemnost měla dva důsledky. Objev exoplanety byl zveřejněn teprve v roce 2010 a s určením hmotnosti to není zrovna dvakrát slavné. Oficiálně se má za to, že hmotnost WASP-33 b bude méně než 4,6 Mj. Ve skutečnosti to však může být opravdu o dost méně.
Poloměr planety byl stanoven na 1,4 Jupiteru. Okolo svého slunce obíhá WASP-33 b ve vzdálenosti jen 0,0256 AU (asi 15x blíže než Merkur) s periodou 1,22 dní. Mateřská hvězda WASP-33 (nebo také HD 15082), má hmotnost a velikost asi o 50% větší ve srovnání se Sluncem. Povrchová teplota je zhruba 7400 K, tedy asi o 1500 K více než je teplota naší mateřské hvězdy.
Exoplaneta zaujala astronomy už krátce po svém objevu, neboť okolo hvězdy obíhá retrográdně, což znamená v opačném směru, než v jakém rotuje její hvězda. Sklon oběžné dráhy planety vůči rovině rovníku hvězdy byl stanoven na přibližně 250°. Jak se takový úhel sklonu oběžné roviny stanovuje, jsme popisovali před pár dny v jiném článku – odkaz.
Astronomové z Katalánska si však nyní vzali na zoubek mateřskou hvězdu a pozorovali její jasnost. Kromě astronomů z uznávaného Institutu vesmírných věd (Institut de Ciències de l’Espai), kterými byli Enrique Herrero, Juan Carlos Morales a Ignasi Ribas, se na objevu podílel i astronom amatér Ramón Naves (Observatori Montcabrer).
Mimochodem, R. Naves je velmi aktivním a všestranným astronomem amatérem. Například v roce 2007 byl jedním ze spoluobjevitelů zjasnění komety Holmes. Tehdy jsem s ním dělal rozhovor pro Instantní astronomické noviny – odkaz.
Astronomové z institutu získali přesná fotometrická měření hvězdy 21. a 28. září 2010 pomoci 0,8 m dalekohledu OAdM na observatoři Montsec. Klíčová však byla i pozorování amatérského astronoma Ramóna Navese, který pozoroval hvězdu svým 0,3 m dalekohledem a CCD kamerou SBIG ST8-XME 26. srpna, 7. a 14. září a 20. října.
Z dat vyplývá, že WASP-33 je krátkoperiodickou pulzující proměnnou hvězdou typu delta Scuti. V případě těchto hvězd dochází ke kontrakci a expanzi povrchových vrstev ve velmi krátkých intervalech (desítky minut až hodiny), což se projevuje nepatrnou změnou jasnosti hvězdy. V případě WASP-33 mají oscilace periodu 68 minut a amplitudu asi 1 tisícinu magnitudy.
Astronomové se domnívají, že pulzace hvězdy může vyvolávat svou gravitací blízká exoplaneta. Výzkum hvězdy WASP-33 a jejího planetárního průvodce tak může být velmi užitečný pro lepší pochopení vzájemných interakcí mezi hvězdami a planetami.
Informace o pulzujících proměnných hvězdách naleznete například zde.
Nejteplejší exoplaneta?
A. M. S. Smith vedl druhý tým, který pozoroval mateřskou hvězdu pomoci přístroje Auxiliary Camera (ACAM) na Herschelově dalekohledu na Kanárských ostrovech. V noci z 29. na 30. října se během 7 hodin podařilo týmu získat na 203 snímků. Na jejich základě byla odhadnuta teplota exoplanety na 3325 až 3592 Kelvinů, což by z WASP-33 b dělalo „nejteplejší“ známou planetu. Za tak rozžhavený „povrch“ by se nemusely stydět ani některé menší hvězdy.
Také Smith a jeho kolegové odhalili pulzace mateřské hvězdy, i když tímto tématem se nezabývali příliš podrobně. Obě studie hvězdy WASP-33 nebyly na sobě zcela nezávislé. Pro druhou studii totiž byly použity i data z té první.
Zdroje:
- Thermal emission from WASP-33b, the hottest known planet
- WASP-33: the first δ Scuti exoplanet host star
- www.ice.csic.es
- www.oadm.cat