Východ místních sluncí na hypotetickém měsíci hypotetické exoplanety.
Východ místních sluncí na hypotetickém měsíci hypotetické exoplanety.

Na českých novinových stáncích se před Vánocemi objevil nových časopis. Každých 14 dní vás seznámí s nejrůznějšími tajemstvími vesmíru. Hned první číslo bylo z velké části věnováno exoplanetám.

 

Samotný časopis o formátu A4 má 24 stran, na kterých se dočtete základní informace o dalekohledu Kepler, metodách hledání exoplanet, historii oboru ale také o Sluneční soustavě, meteoritech, noční obloze nebo Plutu.

 


Už první článek, u kterého není uvedeno jméno autora, bohužel působí mírně komicky. Příliš jsem například nepochopil informaci, že „Ekosféry můžeme totiž najít také v okolí hvězd jiného typu (myšleno jiného typu než Slunce – pozn. autora), i když mají v takových případech odlišné uspořádání.

 

Další články jsou už po odborné stránce kvalitnější, i když také v nich se vyskytuje řada chyb. Hustota neutronové hvězdy není 1017 až 1019 kg/m3 a Fomalhaut b určitě není hvězdou. V jednom z článku jsou zcela zaměněny principy gravitačních mikročoček a gravitačních čoček a to nejen v textu ale rovněž v doprovodném schématu. Poněkud tristnější je zmínka o exoplanetě HD 188753 Ab, která je doplněna relativně slavnou kresbou. Problémem ovšem je, že objev této planety nebyl nikdy zcela potvrzen. Před několika lety vyšla studie, ve které se ženevští astronomové snažili dát existenci exoplanety poslední šanci, avšak marně. U vícenásobného hvězdného systému žádný planetární průvodce nalezen nebyl. Tento příběh každý, kdo má alespoň základní přehled v oblasti výzkumu exoplanet, pozná. Nemluvě o tom, že zmíněnou kresbu (viz odkaz) popisuje autor jako pohled na trojitý západ slunce na planetě HD 188753 Ab. Podle původních předpokladů přitom měla mít exoplaneta HD 188753 Ab hmotnost větší než Jupiter. Skály a údolí na obrázku příliš s plynným obrem nekorespondují, aby také ano…kresba má představovat pohled z hypotetického měsíce bohužel neexistující exoplanety. Ještě dnes mě překvapuje, jak často se tato kresba používá a kolik nesmyslů ji pravidelně dělá společnost.

 

Chyby se samozřejmě běžně vyskytují i v renomovanějších dílech. Na časopisu mě proto zamrzela spíše přílišná povrchnost, která je sice u textu pro laickou veřejnost pochopitelná a dokonce žádoucí, zde mi ovšem připadá až přehnaná a mnohdy i chaotická. Podle tiráže je možné si časopis předplatit na dva roky, což by znamenalo vydání minimálně 50 čísel. Exoplanetám proto mohl být věnován trochu větší prostor. Nevýhodou byl nepochybně i fakt, že články psalo několik autorů. Texty na sebe proto vůbec nenavazují a mnoho věcí se opakuje i několikrát. Rovněž absence jakéhokoliv menšího seznamu odkazů na relevantní zdroje příliš nepotěší. Na druhou stranu je nutné podotknout, že po grafické stránce je časopis udělán velmi dobře a člověk, který o exoplanetách nikdy neslyšel, se z něj přece jen něco málo dozví.

 

K časopisu je přiloženo DVD s dokumentem řady Kosmos. Logo slavného televizního kanálu History Channel ve mně trochu vyvolává otázku, zda už dokument někdy v televizi (na zmíněném kanále) neběžel. Podobné dokumenty sleduji jen sporadicky, takže nevím.

 

Dokument je v českém jazyce a jeho zpracování je prvotřídní. Kromě perfektních animací se můžete těšit na jednoho z nejslavnějších lovců exoplanet, kterým je Geoffrey Marcy. V úvodu popisuje mimo jiné objev druhé exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti – 70 Vir b. Z dalších známých jmen můžeme v dokumentu zahlédnout například Debru Fischer.

 

Jediným škraloupem na jinak bezvadném díle je jeho stáří. V úvodu se dozvídáme, že dosud astronomové objevili asi dvě stě exoplanet, což by znamenalo natočení dokumentu někdy v letech 2007 až 2008. Nejnovější poznatky tak v dokumentu shrnuty nejsou.

 

První číslo časopisu je za zaváděcích 19 Kč. Už jen kvůli zmíněnému dokumentu na DVD vám můžeme doporučit jeho koupi.

 

Další informace o časopise na stránkách vydavatele.

 

 

 

Reklama