Sonda Akatsuki (autor JAXA)
Sonda Akatsuki (autor JAXA)

Z kosmodromu Tanegašima by měla dnes ve 23:58 našeho času odstartovat první japonská sonda pro výzkum Venuše.

 

Na japonských ostrovech je už vše připravené ke startu nosné rakety H-IIA 202. Nosič o výšce 53 metrů se měl do vesmíru původně vydat už v pondělí, start byl ale odložen kvůli špatnému počasí. Raketa bude mít plně naloženo. Do vesmíru vynese tři malé družice a tři kosmické sondy.

 

Na palubě bude experimentální sluneční plachetnice Ikaros a malá technologická sonda pro výzkum kosmického záření UNITEC-1. Hlavním nákladem je však sonda Akatsuki, která je známá pod starším označením Planet-C.

 

Pokud vše proběhne bez problémů, měla by Akatsuki přiletět k Venuši v prosinci letošního roku. Japonsko se tak zařadí do prestižního klubu států, které k druhé planetě Sluneční soustavy poslaly svého vesmírného průzkumníka. Zatím se to povedlo pouze Sovětskému svazu (Rusku), USA a Evropě.

 

Na oběžné dráze okolo Venuše pracuje od roku 2006 evropská kosmická sonda Venus Express. Po příletu Akatsuki by měly obě sondy spolupracovat.

 

První sondou, která okolo Venuše prolétla, byl 14. prosince 1962 americký Mariner 2. V pozdějších letech dokázaly některé sondy na povrchu planety i přistát. Nejvíce informací o Venuši získala v 90. letech americká sonda Magellan. Atmosféra planety, která se skládá zejména z oxidu uhličitého a dusíku, je pro viditelnou část spektra nepropustná. Ze Země ani z oběžné dráhy tak nelze pořizovat snímky povrchu. Sonda Magellan disponovala radarem, který dokázal povrch Venuše „ohmatat“. Na základě získaných dat byla vytvořena podrobná trojrozměrná mapa povrchu.

 

Akatsuki bude po příletu k Venuši navedena na eliptickou oběžnou dráhu ve výšce 300 až 79 000 kilometrů nad povrchem planety.

 

Sonda má hmotnost 640 kg, na pohonné hmoty připadá 320 kg, na vědecké přístroje 34 kg. Na palubě sondy je celkem 6 experimentů:

  • kamera IR1 – bude pozorovat Venuši ve vlnových délkách 0,9; 0,97 a 1,01 mikrometrů.
  • kamera IR2 – bude pořizovat snímky Venuše ve vlnových délkách 1,73; 2,26 a 2,32 mikrometrů.
  • kamera UVI – slouží k měření ultrafialového záření odraženého od atmosféry.
  • kamera LIR – bude zkoumat oblačnost v atmosféře planety ve vlnové délce 8 až 12 mikrometrů.
  • kamera LAC – jejím úkolem bude zejména výzkum noční strany planety a lov blesků v atmosféře Venuše.
  • experiment USO/RS – výzkum atmosféry v rádiové části spektra.

 

http://www.youtube.com/watch?v=E5rzIsDNrL4

 

Start nosné rakety s kosmickou sondou Akatsuki bude možné sledovat živě prostřednictvím internetu od cca 23:30 na stránkách Japonské kosmické agentury: http://www.jaxa.jp/countdown/f17/live/index_e.html

 

Aktuální informace také na facebooku webu exoplanety.cz.

 

Venuše na obloze

 

Venuši můžete v těchto dnech vidět za jasného počasí jako večernici nad západním obzorem. Na obloze ji rozhodně nepřehlédnete, po Slunci a Měsíci se jedná o třetí nejjasnější objekt. Venuše v těchto dnech zapadá až okolo 23:30 SELČ, takže nejlepší podmínky pro pozorování jsou mezi 20:30 a 22:30 SELČ.

 

Viditelnost dalších planet je uvedena v přehledné tabulce na stránkách České skupiny pozorovatelů planet.

 

Zdroje:

 

 

 

Reklama