Už 7 let loví z kosmického prostoru infračervené paprsky blízkých i vzdálených zdrojů. Pestrý a vzrušující příběh kosmického dalekohledu Spitzer se sice pomalu chýlí ke konci, objevy ale od legendárního astronomického přístroje přicházejí neustále. V roce 2005 zaznamenal Spitzer historický úspěch, když se mu podařilo prozkoumat atmosféru planety u cizí hvězdy. Ve výzkumu exoplanetárních atmosfér pokračoval i v dalších letech. Jeho nejnovější úlovek vychází dnes v časopise Nature.
Spitzer se tentokrát podíval na zoubek exoplanetě GJ 436 b, která astronomům rozhodně není cizí. Co do velikosti a hmotnosti je velmi podobná našemu Neptunu. Objevena byla už v roce 2004 metodou měření radiálních rychlostí, později byly pozorovány i její tranzity před kotoučkem mateřské hvězdy. Mimo jiné i proto se už o GJ 436 b napsalo více než 110 vědeckých prací.
Planeta obíhá okolo hvězdy o hmotnosti i velikosti asi poloviny Slunce, kterou nalezneme ve vzdálenosti 33 světelných let směrem v souhvězdí Lva. Informace o samotné exoplanetě nabízíme v tabulce, kde ji srovnáváme s Neptunem:
Porovnání exoplanety GJ 436 b a Neptunu
Kosmický dalekohled Spitzer provedl průzkum atmosféry exoplanety GJ 436 b v šesti rozdílných vlnových délkách. Astronomové zvolili stejný postup, jako v případě dřívějších výzkumů exoplanetárních atmosfér. Dalekohled získal spektrum „hvězdy“ v době, kdy se exoplaneta nacházela před ní a následně v okamžiku, kdy byla exoplaneta schována za svým sluncem. Obě spektra se od sebe odečetla, čímž se získalo „čisté“ spektrum samotné exoplanety.
Podle počítačových modelů a simulací by měla atmosféra exoplanety GJ 436 b obsahovat poměrně velké množství uhlíku ve formě metanu a spíše méně v podobě oxidu uhelnatého.
Pro astrobiology je metan téměř afrodiziakem, protože jeho přítomnost může znamenat existenci života na povrchu planety (nebo i jiného vesmírného tělesa). Metan může mít skutečně biologický původ. Na Zemi vypouštějí do atmosféry metan zejména krávy (a to až 200 litrů denně). Nesmíme ale zapomínat, že metan může mít geologický i jiný původ. Na Jupiteru a dalších obřích planetách Sluneční soustavy se žádná kráva nenachází, přesto v atmosféře metan najdeme. Pro představu uveďme jeho procentuální zastoupení:
- Jupiter: 0,1%
- Saturn: 0,4%
- Uran: 2 %
- Neptun: 1-2%
Kromě obrů našeho planetárního systému byl metan odhalen také na Marsu (kde jeho původ zatím zůstává záhadou) a na některých Saturnových a Uranových měsících. Nejznámějším příkladem je nepochybně Saturnův měsíc Titan, kde se metan nachází i v tekutém stavu a tvoří dnes již legendární jezera a řeky.
Metan byl detekován v několika atmosférách obřích exoplanet a hnědých trpaslíků. Přítomný by měl být podle modelů rovněž v atmosféře exoplanety GJ 436 b, jejíž teplota se odhaduje na necelých 500°C.
K překvapení všech astronomů Spitzer žádný metan v atmosféře exoplanety GJ 436 b nenašel, zatímco oxid uhelnatý, který měl být zastoupen dle modelů jen stopově, se zde vyskytuje poměrně hojně.
Astronomové berou současnou situaci sportovně a připouštějí, že teoretické modely mají velké mezery a je potřeba jejich zdokonalení. Konec konců v poslední době se rozhodně nejedná o první a určitě ani poslední facku naším představám o vzniku a vývoji planet.
Doporučené články:
- Analýza: vyřeší nejistou budoucnost NASA červení trpaslíci? (další informace o GJ 436 b)
- Exkluzivně: Planeta vznikla jako hvězda. A co je vlastně planeta? (diskuse nad současnou (ne)znalostí (exo)planet)
Zdroj: sciencedaily.com
